Zatímco se regulace ESG reportingu v Evropské unii zmírňuje a řada firem z jeho působnosti vypadne, investoři mu přikládají čím dál větší význam. Evropská komise navrhuje úpravy směrnice CSRD, které omezují rozsah vykazování v oblasti udržitelnosti: méně dat, audit pouze jednou za pět let a vyjmutí menších firem. Zhruba 80 procent malých a středních podniků tak bude z této povinnosti vyňato. Firmy tyto změny vítají, nicméně regulátoři i finanční sektor varují před ztrátou zásadních dat pro řízení rizik a udržitelné financování. Dopady takzvaného ESG Omnibusu byly hlavním tématem konference Institutu pro veřejnou diskusi (IVD).
Přehled návrhu ESG Omnibusu
Ladislav Tyll, vedoucí Katedry strategie Fakulty podnikohospodářské VŠE, představil hlavní body návrhu ESG Omnibusu, jímž Evropská komise reaguje na přetížení firem při zavádění nové regulace. Návrh mimo jiné odkládá účinnost směrnice o náležité péči CSDDD o jeden rok, omezuje povinnost sledovat dodavatelský řetězec pouze na případy důvodného podezření, zavádí pětiletý interval auditů a nabízí dobrovolné standardy VSME pro podniky do 250 zaměstnanců. Evropský parlament již schválil odklad povinnosti reportingu podle CSRD o dva roky. Stále však není zcela jasné, které firmy budou povinny vykazovat podle standardů ESRS. Návrh Evropské komise, který stanovuje hranici na 1 000 zaměstnanců, zatím parlamentem neprošel.
Dvojí materialita a digitalizace procesu
Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví EFRAG, která připravuje standardy pro oblast udržitelnosti a poskytuje doporučení Evropské komisi, usiluje o co nejnižší vstupní bariéru pro firmy. Zveřejnila také bezplatný online nástroj pro převod vyplněného excelového souboru, díky němuž firmy nemusí platit za přípravu výkazů. Podle Ladislava Tylla by však byla škoda opustit proces dvojí materiality, který podnikům pomáhá zamyslet se nad tím, kdo jsou jejich stakeholdeři a na jaké oblasti se mají soustředit. Tento proces má smysl i pro firmy s méně než tisícem zaměstnanců, zejména z hlediska jejich dlouhodobé konkurenceschopnosti.
Zkušenosti ČEZ s ESG reportingem
Michaela Chaloupková, členka představenstva Skupiny ČEZ, představila zkušenosti a doporučení po prvním roce ESG reportingu podle CSRD. Skupina ČEZ patřila mezi první firmy, na které se nová povinnost vztahovala. Zpráva za rok 2024 se od předchozích verzí liší tím, že je nedílnou součástí Výroční finanční zprávy s dřívějším termínem zveřejnění, obsahuje více než tisíc datových bodů podle standardů ESRS a podléhá auditu. Součástí výkaznictví je rovněž hodnocení dvojí materiality, popis použitých metod a předpokladů, identifikace hlavních rizik, nastavení akčních plánů a definice cílů.
Zpráva o udržitelnosti podle Chaloupkové poskytuje ucelený a srozumitelný přehled o dopadu Skupiny ČEZ na udržitelnost a ukazuje, jak jsou tyto aspekty začleněny do strategického řízení a výkonnosti podniku. Interně pomáhá nastavovat cíle a sledovat jejich plnění. Externě slouží jako zdroj transparentních informací pro ratingové agentury, akcionáře, banky i investory. Mezi hlavní výzvy patřilo zejména vysvětlit zaměstnancům nové požadavky, řešit absenci integrovaného systému pro práci s daty i textem a vypořádat se s nejednotnou terminologií. Za nezbytné Chaloupková označila včasné zahájení příprav, jasný plán, koordinaci mezi týmy a externími partnery, podporu vedení a zajištění dostatečných personálních a technických kapacit.
Udržitelnost a potřeby trhu
Daniel Houska, vedoucí oddělení financování udržitelnosti na Ministerstvu financí, upozornil, že pokles počtu vykazujících firem v Česku o přibližně 90 procent, včetně znečišťovatelů a finančních institucí, povede ke ztrátě zásadních dat v oblasti ESG. Nižší transparentnost zkomplikuje řízení klimatických rizik a zvýší potřebu dobrovolného vykazování. Trh přitom tato data potřebuje – například pro oceňování nemovitostí, plánování dekarbonizace portfolií nebo zajištění přístupu k udržitelnému financování.
Podle Housky je pro uživatele dat důležité vědět, jakým směrem se bude daná společnost vyvíjet. Evropská centrální banka uvedla, že smysl má pouze dobře nastavená regulace. Evropská bankovní federace zdůrazňuje potřebu jednotné a standardizované podoby ESG reportingu.
Banky, pojišťovny a ESG data
Gabriel Marosi, ředitel pro oblast udržitelnosti a klimatických otázek ve společnosti Deloitte, připomněl, že ESG data zůstávají zásadní pro banky a pojišťovny. Ty je využívají při řízení rizik a plánování transformace. Firmy tak budou i nadále muset poskytovat informace o emisích, energetické náročnosti či fyzických rizicích. Nejlépe se v oblasti zeleného financování daří energetice a automobilovému průmyslu. Mezi hlavní klimatická rizika, která banky sledují, patří povodně, sucho a eroze půdy.
Podle Marosiho samotný ESG reporting nestačí. Firmy by měly být připraveny na udržitelné financování. To vyžaduje tým, který chápe firmu jako celek v kontextu očekávání bank. Tento přístup zahrnuje posouzení daňových aspektů, investic do technologií, provozu skladů, dodavatelských řetězců, výroby i energetického řízení. Je důležité mít jasnou představu, jak na požadavky bank adekvátně reagovat.
Očekávání investorů
Kateřina Špániková, vedoucí oddělení ESG a podpůrných produktů v Raiffeisenbank, představila pohled investorů, pro které je přístup k udržitelnosti jedním z rozhodujících kritérií. Většina investorů sleduje ESG skóre jako ukazatel stability. Přibližně 79 procent z nich považuje tento údaj za důležitý, polovina je ochotna prodat podíl ve firmě, která přístup k udržitelnosti podceňuje, a 70 procent požaduje, aby dosažení cílů v oblasti ESG ovlivňovalo odměňování managementu.
Podle Špánikové je pro finanční sektor důležité nejen získání dat, ale také důvěryhodnost strategie, její soulad s odvětvím a geografickým kontextem, v němž firma působí, a provázanost s celkovým strategickým řízením a investičními plány.
Příklady z praxe
V závěru prezentace uvedla dva konkrétní příklady. Plzeňský Prazdroj snížil spotřebu vody při výrobě piva na 2,29 litru na jeden litr piva, což je výrazně pod světovým průměrem 4,5 litru. Tento krok přinesl nejen úsporu nákladů, ale i posílení image značky. Automobilka ŠKODA AUTO díky programu „Bezpečně v práci“ snížila počet pracovních úrazů o 28 procent a zkrátila dobu pracovní neschopnosti o více než 20 procent. Výsledkem byly znatelné úspory a zlepšení pracovního prostředí.
Zdroj: přepracovaná TZ
