Evropská komise představila ambiciózní plán investic a reforem v oblasti kybernetické bezpečnosti. Celkem 145,5 milionu eur poputuje na ochranu digitální infrastruktury, z toho významná část přímo na zdravotnictví. EU zároveň zahajuje přípravy na éru kvantových počítačů a spouští krizovou rezervu pro okamžitou reakci na kybernetické hrozby.
Kybernetická ochrana nemocnic
Jedním z hlavních pilířů nového plánu je cílená ochrana nemocnic a poskytovatelů zdravotní péče. Tato oblast byla v posledních letech opakovaně zasažena útoky typu ransomware, které narušují provoz, šifrují data a často vedou k přerušení péče o pacienty.
Evropská komise proto vyčlenila 30 milionů eur na opatření, která mají snížit zranitelnost zdravotnických zařízení. Do čtvrtého čtvrtletí 2025 má být připraven seznam nejnebezpečnějších ransomwarových kmenů zaměřených na zdravotnictví. Do roku 2026 pak vznikne služba pro obnovu napadených systémů, která poskytne technickou pomoc při dešifrování a obnově provozu.
Nově budou muset členské státy hlásit i platby výkupného, pokud dojde k incidentu, který podléhá směrnici NIS2. Tento krok má přinést větší přehled o rozsahu útoků a podpořit vyšetřování i mezinárodní spolupráci.
Statistika, která varuje
Podle dat z roku 2023 zaznamenalo zdravotnictví v rámci EU nejvyšší počet vážných kybernetických incidentů ze všech kritických sektorů. Celkem 309 případů. Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že útoky na nemocnice mohou přímo ohrozit životy pacientů. EU proto zesiluje spolupráci s partnery ze skupiny G7 a s Mezinárodní iniciativou proti ransomwaru.
Připraveni na kvantovou budoucnost
Evropská komise také zveřejnila doporučení k přechodu na postkvantovou kryptografii. Současné šifrovací metody by totiž mohly být prolomeny kvantovými počítači, které se stále rychleji vyvíjejí. Kritická infrastruktura, včetně zdravotnictví, by se tak mohla stát zranitelnou vůči novému typu hrozeb.
Členské státy mají do dvou let vytvořit společnou cestovní mapu, která povede k zavedení nových kryptografických algoritmů. Využívány budou i hybridní přístupy, které kombinují nové metody s těmi stávajícími, čímž se zajistí plynulý přechod a zachování interoperability napříč Evropou.
Kybernetická rezerva pro rychlou reakci
Nově vzniklá kybernetická rezerva EU má poskytnout okamžitou technickou pomoc při velkých útocích. Funguje na základě Aktu o kybernetické solidaritě a pro období 2025–2027 má k dispozici 36 milionů eur.
Rezerva bude zahrnovat ověřené poskytovatele bezpečnostních služeb, kteří mohou být rychle nasazeni do postižených států nebo institucí. O jejím aktivování rozhodnou národní centra kybernetické bezpečnosti ve spolupráci s agenturou ENISA na základě závažnosti incidentu.
Týmy první reakce pak zajistí pokročilé detekční nástroje, koordinaci na přeshraniční úrovni i operační podporu při obnově systémů. Využívat ji budou zejména zdravotnické subjekty a organizace spadající pod směrnici NIS2.
Jednotný evropský přístup
Evropská strategie posiluje nejen technickou připravenost, ale také koordinaci a sdílení informací napříč členskými státy. Projekty jako QUBIP mají za cíl vyvinout opakovatelné modely přechodu na nové standardy a usnadnit jejich integraci do stávajících systémů.
Díky investicím, regulačním změnám a novým nástrojům se Evropská unie připravuje na komplexní hrozby, které s sebou přináší digitální transformace a technologický pokrok.
Zdravotnictví jako priorita
Zatímco technologické detaily mohou být složité, v jádru všech snah je jednoduchý cíl – ochránit životy a zdraví. Kybernetická bezpečnost ve zdravotnictví už není volitelným prvkem. V éře digitalizace se stává podmínkou pro stabilní a funkční systém péče o pacienta. Evropská unie to dává jasně najevo nejen slovy, ale i konkrétními kroky.
Zdroj: redakce
