Průmyslový Summit 2026 je za námi!

Rostislav Khýr

Rostislav Khýr představil koncept Factory of the Future, na kterém MANN+HUMMEL pracuje společně s Boston Consulting Group. Továrna budoucnosti podle něj není jen automatizovaná výrobní hala. Propojuje fyzickou automatizaci, umělou inteligenci, data a postupně také autonomní řízení jednotlivých výrobních procesů.

Důležitá byla také otázka konkurenceschopnosti. Výhoda České republiky založená na levnější pracovní síle postupně slábne. O tom, kde budou globální společnosti v budoucnu vyrábět, budou stále více rozhodovat technologie, energetická a digitální infrastruktura a dostupnost lidí schopných s novými systémy pracovat.

Beáta Petrušová

Beáta Petrušová se na transformaci podívala z pohledu financí. Moderní CFO podle ní nemůže pouze reportovat minulost. Musí rozumět byznysu, pracovat se scénáři a podílet se na rozhodování o budoucnosti firmy.

Na konkrétním projektu ukázala také využití AI při zpracování faktur. Důležitější než samotná technologie ale bylo připravit procesy, data a získat důvěru zaměstnanců. Automatizace podle ní nemá automaticky znamenat propouštění. Může lidem uvolnit kapacitu pro odbornější práci.

Aleš Fukal

Aleš Fukal upozornil, že AI by neměla být začátkem transformace, ale zesilovačem dobře nastaveného procesu. Pokud je proces chaotický, umělá inteligence může pouze rychleji reprodukovat jeho nedostatky.

Firma by proto měla před AI projektem vědět, jaký problém řeší, mít připravená data, určit vlastníka procesu a stanovit způsob, jakým změří ekonomický přínos. Na příkladu evropského projektu Konica Minolta ukázal, že samotný AI agent může přijít až po rozsáhlé práci na procesech a datech.

Petr Pavel

Petr Pavel se zaměřil na data vznikající přímo ve výrobních strojích. Podniky podle něj často nepotřebují nejprve získávat další informace. Mnohem větším problémem bývá využití dat, která už mají.

Na příkladech z průmyslových provozů ukázal, jak lze propojením strojních dat, provozních záznamů a zkušeností technologů hledat skutečné příčiny opakovaných problémů.

Pavel Motan

Pavel Motan představil digitalizaci na příkladu společnosti J.K. Food. Firma dříve ručně kontrolovala objednávky, dostupnost surovin, receptury i výrobní dávky. Po změně procesu převzal systém velkou část rutinních výpočtů a lidé se mohou soustředit především na výjimky.

Podle Motana se podařilo snížit objem manuální kontroly a výpočtů o více než polovinu. Případová studie zároveň ukázala, že významného výsledku lze dosáhnout ještě před nasazením sofistikované AI. Bez dobře nastavených procesů totiž nevzniknou kvalitní data, na kterých by mohla umělá inteligence stavět.

Petr Janovský

Petr Janovský otevřel téma bezpečnosti průmyslových areálů a kritické infrastruktury. Řada bezpečnostních systémů podle něj vznikala v době, kdy podniky čelily jiným rizikům než dnes.

Problém nastává ve chvíli, kdy firma zachovává určité opatření pouze proto, že „tady vždycky byl vrátný“. Moderní bezpečnost by měla vycházet z reálných současných rizik a být součástí fungování celého podniku. Jako jeden z prvních kroků doporučil nezávislý bezpečnostní audit.

Martina Pokorná

Martina Pokorná se zaměřila na „druhý mozek firmy“. Otevřela tím problém, který bude s demografickým vývojem stále významnější: co se stane s firemním know-how ve chvíli, kdy odejde zkušený zaměstnanec?

Znalosti lidí, informace z porad, dokumentů, e-mailů a dalších zdrojů lze postupně ukládat do společné znalostní základny a nad ní vytvořit AI asistenta. Firma tak nemusí společně s odchodem zaměstnance přijít také o roky jeho zkušeností.

Pokorná zároveň doporučila nezačínat obrovským AI projektem. Prvním krokem může být jeden tým, jeden interní ambasador a jeden konkrétní problém, na kterém si firma nový způsob práce ověří.

Johnson Darkwah

Johnson Darkwah ukázal využití AI při programování CNC strojů. Právě průmyslové prostředí dobře odhaluje rozdíl mezi působivou ukázkou umělé inteligence a technologií připravenou pro reálnou výrobu.

Chyba zde může znamenat zničený materiál nebo kolizi stroje. AI proto nemůže být pouze rychlá. Musí být přesná, kontrolovatelná a doplněná mechanismy, které její výstupy ověřují. Zajímavým závěrem bylo, že samotná AI představuje pouze část výsledného řešení. Neméně důležitá jsou data, integrace a know-how konkrétního průmyslového procesu.

Martin Uhrinec

Martin Uhrinec ukázal proměnu průmyslového značení. To už nemusí být pouze logem nebo štítkem na výrobku, ale může se stát funkční součástí produktu, prvkem automatizace nebo nositelem digitálních informací.

Na praktických příkladech představil robotizovanou aplikaci značení i využití QR kódů propojujících fyzický výrobek s digitální dokumentací. S rostoucí digitalizací se tak digitální informace postupně přesouvají ze systémů výrobní firmy až k samotnému produktu.

Anna Grufíková

Anna Grufíková připomněla fyzickou stránku průmyslu. Výroba podle ní nekončí výrobní linkou, ale až ve chvíli, kdy se materiál nebo hotový výrobek dostane tam, kam má.

Mluvila také o projektu CEREx – Central European Rail Express, který má pomoci zjednodušovat přeshraniční železniční přepravu. Zároveň zdůraznila, že železnice není automaticky nejlepším řešením pro každý náklad. Rozhodují objemy, trasy, pravidelnost, provozní podmínky i ekonomika.

Transformace průmyslu

První panelová diskuse se věnovala digitalizaci, automatizaci a technologické transformaci průmyslových podniků.

Diskutovali Jana Vládková, EP Cargo; Petr Novák, JTEKT European Operations; Petr Pavel, CMS; a Aleš Fukal, Konica Minolta IT Solutions Czech. Diskusi moderovala Vendula Pokorná, zástupkyně šéfredaktorky Investičního webu.

K panelové diskusi Transformace průmyslu se vrátíme v samostatném článku.

David Chleboun

David Chleboun ukázal, jak rychle se mění nákladní doprava. Bateriové elektrické tahače už nejsou pouze experimentem. U dobře definovaných tras lze plánovat jejich dojezd, nabíjení i celkovou ekonomiku provozu.

Diskuse se podle něj posunula od otázky, zda elektromobilita v nákladní dopravě dává smysl, k hledání konkrétních řešení. Pro každou přepravu je ale nutné vyhodnotit trasu, zatížení, velikost baterie, možnosti nabíjení a celkové náklady.

Vedle bateriových vozidel Daimler Truck nadále počítá také s vodíkem. U něj ale zůstává řada otázek otevřených, především pokud jde o jeho budoucí dostupnost a infrastrukturu.

Martin Dittrich

Martin Dittrich se zaměřil na investice, které budou rozhodovat o konkurenceschopnosti českého průmyslu. Automatizace, digitalizace a AI, energetika, dekarbonizace, infrastruktura nebo modernizace stávajících výrobních areálů podle něj nemohou být řízeny jako navzájem oddělené světy.

Pokud firma elektrifikuje výrobu, musí řešit kapacitu sítě. Pokud chce rozhodovat podle dat, potřebuje lidi, kteří je dokážou interpretovat. Modernizace proto není jeden projekt, ale dlouhodobá investiční architektura. Jednotlivé části podle Dittricha musí spoluhrát jako jeden orchestr.

Jiří Linhart

Jiří Linhart přenesl pozornost k humanoidním robotům. Připomněl ale důležitou věc: humanoid není pouze umělá inteligence. Je to komplexní fyzický stroj složený z pohonů, mechanických částí, elektroniky a pokročilé senzoriky.

Jedním ze současných limitů je podle něj schopnost robota přesně vnímat sílu a kontakt s okolím. Schaeffler zároveň ukazuje, jak lze technologie původně vyvíjené pro automotive přenést do nového trhu. První širší využití humanoidů Linhart vidí především tam, kde pracovníci chybějí, kde je práce nebezpečná nebo obtížně obsaditelná.

Cyril Svozil jr.

Cyril Svozil jr. představil praktickou zkušenost s bateriovými úložišti ve výrobním závodě. FENIX nové energetické technologie nejprve testuje ve vlastním provozu a následně je nabízí zákazníkům.

Baterie firmě pomáhají snižovat energetické náklady, chránit výrobu před krátkými výpadky a aktivně řídit odběr podle cen elektřiny. Jejich další hodnotu ukázala krizová situace při povodni, kdy závod po přerušení dodávek využíval vlastní fotovoltaiku a bateriová úložiště k postupnému obnovení provozu.

Podle Svozila přinesla kombinace vlastních zdrojů, baterií a aktivního řízení spotřeby závodu úsporu nákladů na elektřinu přibližně 35 až 40 procent.

Budoucnost průmyslu

Druhá panelová diskuse se zaměřila na budoucnost českého průmyslu, energetiku, logistiku, infrastrukturu, technologie, leadership i další faktory, které budou ovlivňovat jeho konkurenceschopnost.

Diskutovali Michaela Klesnarová, UPloris; Eva Weberová; František Klivan, Yusen Logistics; Cyril Svozil jr., FENIX Group; a Martin Dittrich, Bilfinger Czech Republic. Diskusi moderovala Markéta Vondálová, šéfredaktorka Světa průmyslu.

K panelové diskusi Budoucnost průmyslu se vrátíme v samostatném článku.

Technologie samy nestačí

Přestože jednotlivá vystoupení pokrývala velmi rozdílné oblasti, během dne se opakovala jedna společná linka.

AI potřebuje kvalitní procesy a data. Automatizace potřebuje lidi, kteří jí rozumějí. Elektrifikace potřebuje energetickou infrastrukturu. Moderní výroba potřebuje logistiku. Nové technologie potřebují ekonomický smysl. A zkušenosti lidí potřebují způsob, jak je ve firmách zachovat.

Budoucnost průmyslu proto nebude určovat jedna technologie. Rozhodovat bude schopnost firem propojit technologie, procesy, energii, infrastrukturu, data a lidi do jednoho fungujícího systému.