Pátrání po ztraceném miniaturním zdroji radioaktivního césia 137 dokázalo v uplynulých dnech vytížit úřady a záchranné složky v západní Austrálii. Zdroj nebezpečného beta a gama záření se po intenzivním nasazení záchranářů a hasičů a speciálních přístrojů nakonec našel, ale alarmující incident bude i nadále vzbuzovat řadu otázek.
Na vývoji řešení, které by pomohlo záchranářům v podobných případech a haváriích, tři roky pracovali vědci ze skupiny Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Výzkumný projekt RaDron zkombinoval schopnosti malých bezpilotních letadel (dronů) a miniaturních detektorů radioaktivního záření. Detektory pro rychlou detekci statického nebo pohyblivého zdroje gama záření jsou integrovány do malých a flexibilních dronů, které jsou s pomocí umělé inteligence řízeny autonomně, bez zásahu lidského operátora.
„Oproti současným systémům může dron využívat výhodnou kombinaci malého rozměru a velké mobility, takže lze zdroj hledat velmi rychle i v obtížně přístupných terénech. Drony vybavené detekční technikou, která je schopna zachytit a identifikovat jednotlivé částice záření v reálném čase, umožňuje naleznout zdroj záření výrazně efektivněji, než je to možné dnes, a to při nesrovnatelně nižších pořizovacích nákladech. Navíc jsme v rámci úspěšně dokončeného projektu prokázali, že možnost nasazení týmu spolupracujících dronů umožňuje přesně lokalizovat i pohybující se zdroj záření, což je se současnou technologií velmi obtížné,” představuje výhody nového řešení doc. Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.
Podle Martina Sasky bude zařízení sloužit policii, armádě, záchranným složkám či jaderným elektrárnám zejména při monitorování bezpečnostních rizik – kontrolách na hranicích, přístavech, letištích, v místech havárií, úložištích komunálního odpadu, při pravidelných dodávkách izotopů pro nukleární medicínu. Díky velké manévrovatelnosti dronů a možnosti rychle prozkoumat velké území se převážně uplatní při bezpečnostních incidentech, jaký se teď stal v západní Austrálii.
Prototyp zařízení vyvinutý ve spolupráci s českými firmami v rámci TAČR projektu je už hotový a připravený pro nasazení u koncového zákazníka. Akademici z FEL ČVUT jsou schopni na zakázku přizpůsobit software dronu (autonomní vyhledávání a identifikaci zdroje jedním nebo skupinou dronů), firmy ADVACAM s.r.o a Fly4Future s.r.o zase připraví konkrétní aplikaci dronu s detektorem ionizujícího záření Timepix na míru pro koncového uživatele systému. Firma ADVACAM detektor, který byl vyvinut ve spolupráci s CERN, je dodavatelem i americké NASA. Nabízený dron je ve variantě pro let ve venkovním prostředí s GPS nebo ve variantě pro nasazení uvnitř budov a blízko překážek, kde GPS signál není dostupný a dron pro svou navigaci využívá unikátní software vyvinutý vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Skupina Multirobotických systémů (MRS), působící na Katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, využívá světově unikátní technologii velmi přesného řízení helikoptér, která se ukazuje jako výrazně nejspolehlivější a nejúspěšnější ze všech konkurenčních řešení. Schopnost létat velmi přesně, a tedy bezpečně, je klíčová pro nasazení v celé řadě situací, zejména blízko překážek, v uzavřených prostorách a interiérech budov.
Tým ve vývoji těchto technologií za několik let intenzivního výzkumu ve spolupráci s předními laboratořemi světa významně pokročil. Současné drony se dokáží pohybovat autonomně po předem určené bezpečné trase a přitom reagovat na nečekané překážky. Schopnosti skupinového letu a stabilizace nízko letících robotů výzkumníci z Karlova náměstí již testují mimo jiné v oblasti vyhledávání a záchrany osob v nedostupných terénech podzemí či pouště, mapování historických interiérů nebo při dohledu nad stožáry elektrického vedení.
Identifikaci radioaktivního zdroje zachycuje video skupiny MRS FEL ČVUT.
