Vodík. Nejlehčí prvek ve vesmíru, hvězdné palivo, a zároveň čím dál častější téma, když přijde řeč na budoucnost energetiky. V posledních letech se stal symbolem „čisté energie“. Ale co si pod tím vlastně představit? A opravdu nám může pomoci vyřešit dnešní závislost na fosilních palivech?
Jak se vodík využívá
Možná si ho spojujete hlavně s vodíkovými auty. Ano, Toyota Mirai nebo Hyundai Nexo už jezdí i po českých silnicích, zatím trochu exotika, ale funguje to. Jenže doprava je jen část příběhu. Vodík může najít využití:
- v energetice: jako médium pro dlouhodobé ukládání elektřiny z obnovitelných zdrojů,
- v průmyslu: například při výrobě oceli, kde dnes dominují uhlí a koks,
- v chemii: už dnes je důležitý pro výrobu amoniaku, metanolu nebo plastů,
- v teplárenství: jako příměs do zemního plynu, postupně až jeho náhrada.

Jinými slovy: vodík je univerzální hráč, který může zasáhnout do více oblastí než jen do tankování aut.
Jak ho získat?
Tady se dostáváme k paradoxu. Vodíku je všude plno, ale ne v jeho čisté formě. Je svázaný ve vodě nebo uhlovodících a musíme ho „osvobodit“.
- Šedý vodík: vyrábí se ze zemního plynu, ale při tom vzniká spousta CO₂.
- Modrý vodík: ten samý proces, jen s technologií zachytávání emisí CO₂.
- Zelený vodík: ideál. Elektrolýza vody pomocí obnovitelné elektřiny. Výsledek? Čistý vodík a kyslík, bez emisí.
Co je nyní ve hře: koridor SunsHyne, z Afriky do Evropy přes Česko
Pět předních evropských provozovatelů plynárenských přepravních soustav, mezi nimi i český NET4GAS, úspěšně dokončilo studii proveditelnosti pro projekt SunsHyne Corridor. Ten má propojit severní Afriku, kde je ideální potenciál pro výrobu obnovitelného vodíku, se střední a západní Evropou.
Koridor bude měřit 3 400 kilometrů a do provozu by měl být uveden v roce 2030. Přibližně 450 GWh/den čistého vodíku by měl směřovat tam, kde bude poptávka obrovská, zejména do Německa. Česko díky své poloze může hrát klíčovou roli tranzitního uzlu.
„Díky své strategické poloze ve středu Evropy má Česko a společnost NET4GAS jedinečnou příležitost stát se klíčovým tranzitním uzlem pro obnovitelný vodík. Projekt SunsHyne Corridor je dalším krokem k diverzifikaci zdrojů a posílení energetické bezpečnosti regionu,“ uvádí generální ředitel NET4GAS Michal Slabý.

Projekt počítá i s chytrým využitím stávající infrastruktury – tzv. repurposingem, tedy přestavbou plynovodů na přepravu vodíku. A právě to je směr, kterým se NET4GAS ubírá i u svých projektů České vodíkové páteřní infrastruktury (Západ, Sever, Jih).
Česko se tak stává součástí evropské vodíkové páteře – budoucí sítě, která má vytvořit skutečný trh s vodíkem a zajistit, že tato komodita nebude jen vizí, ale reálnou součástí naší ekonomiky.
Studie, které inspirují
- Německo testuje ukládání přebytečné větrné energie do vodíku a jeho následné využití v síti.
- Švédsko vyrábí „zelenou ocel“ – první zákazníci, jako Volvo, ji už objednávají.
- Japonsko má síť čerpacích stanic a testuje celé čtvrti napájené vodíkem.
Budoucnost s otazníkem
Vodík má obrovský potenciál. Ale také velké překážky, jako jsou vysoké náklady, složitá infrastruktura a otázka, zda máme dost obnovitelné energie, abychom ho vyráběli opravdu „zeleně“.

Přesto je inspirativní vidět, že projekty jako SunsHyne Corridor už nejsou jen studií na papíře. Je to konkrétní plán, na kterém se podílí i české firmy.
A tak možná stojíme před volbou: stane se z vodíku pilíř nové energetiky, nebo zůstane spíš elegantním doplňkem? Za deset, dvacet let budeme mít jasno.
Otázka tedy zůstává otevřená:
je vodík skutečně palivem budoucnosti – a stane se Česko jeho křižovatkou?
Zdroj: redakce






