Od aut k humanoidním robotům

Než se Linhart dostal k robotům, začal u toho, co dnes trápí celý obor. Na automotive doléhá víc věcí najednou: cla a geopolitické napětí, rychlá elektrifikace v Číně, zákazníci, kteří mají jiné požadavky než před pár lety, a k tomu softwarově definovaná vozidla, která mění samotný způsob, jakým se auto vyvíjí. Vývojové cykly se zkracují zhruba na polovinu, produkty žijí na trhu kratší dobu a místo modernizace jednou za pár let se počítá s pravidelnými ročními aktualizacemi. Kdo chce obstát, musí vyvíjet rychleji a efektivněji.

Jen zrychlit podle Linharta nestačí. Firmy se musí zaměřit na to, co už umí, a podívat se, kde jinde by se to dalo použít. Schaeffler se proto dnes neprezentuje jako čistě automobilový dodavatel, ale jako firma, která rozumí pohybu. A pohyb potřebují i letectví, datová centra, energetika nebo obranný průmysl. Svůj výčet ale Linhart začal něčím, co by v něm člověk na první pohled nečekal: humanoidními roboty.

HUMANOID NENÍ JEN AI

O humanoidech se dnes mluví hlavně v souvislosti s umělou inteligencí. Jenže robot, který má zvednout krabici, podat díl nebo utáhnout šroub, potřebuje i spolehlivé tělo. Musí se pohybovat přesně, vědět, jakou silou na co působí, a reagovat na to, co se kolem něj děje. To jsou úlohy pro přesnou mechaniku, pohony, elektroniku a senzoriku, tedy pro obory, ve kterých se průmyslové firmy pohybují desítky let. Humanoid je z velké části strojírenský výrobek, jen se o tom zatím tolik nemluví.

Jak může přenos technologie z aut do robotů vypadat v praxi, ukázal Linhart na tlakovém senzoru, který Schaeffler dodává do aut. V motoru měří tlak paliva, který může být až tisíckrát vyšší než v pneumatice, a dává řídicí jednotce zpětnou vazbu pro přesné vstřikování. Stejný technologický základ se dá upravit na senzor pro humanoidního robota. Ten už neměří tlak paliva, ale jakou silou robot na něco působí, a podle toho řídí pohyb. Pokrývá přitom velmi široký rozsah, takže robot může jemně uchopit křehký díl i zvednout něco těžkého. Firma nezačíná od nuly. Do nového oboru si nese roky vývoje a testování, ale hlavně zkušenost se sériovou výrobou, kvalitou a náklady ve velkých objemech. A právě to bývá u nových technologií nejtěžší: udělat z funkčního prototypu něco, co se dá vyrábět spolehlivě a za rozumnou cenu.

Humanoidní robotika
Technologie pohybu a vnímání síly

Ani nasazení humanoidů Linhart nepředstavil jako vzdálenou vizi. První úlohy jsou velmi přízemní, logistika a manipulace s materiálem, a postupně se k nim mají přidávat montáž, kontrola nebo obsluha strojů. Tedy práce, kterou zná každý výrobní provoz. Pro tradiční dodavatele z toho plyne jednoduchá věc: zkušenosti nasbírané v autech mají hodnotu i jinde, pokud se na ně firma umí dívat jako na schopnosti, a ne jen jako na produkty pro jednoho konkrétního zákazníka.

OD SUMMITU ROVNOU NA MSV

To, o čem Jiří Linhart mluvil na Průmyslovém summitu, dostane konkrétní podobu také na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Schaeffler se na MSV vrací, tentokrát s European Roadshow Truckem, mobilním výstavním prostorem o ploše 65 m². Návštěvníkům se představí jako Motion Technology Company. Expozice propojí osm produktových oblastí a ukáže technologie pro průmyslový pohyb od jeho vzniku a přenosu přes řízení až po sledování stavu strojů, servis a prediktivní údržbu.

Truck má ukázat především to, kolik různých odvětví na technologiích Schaeffleru stojí. Najdeme je ve výrobních linkách a obráběcích strojích, ve stavební a zemědělské technice, v papírenském, potravinářském nebo těžkém průmyslu, vedle toho v automotive, energetice nebo automatizaci. V těžkém průmyslu pomáhají systémy pro sledování stavu zařízení včas odhalit blížící se poruchu a omezit neplánované odstávky. V potravinářství nebo na balicích linkách je zase zásadní přesnost pohonů a to, jestli zvládnou nepřetržitý provoz. Společný jmenovatel je všude stejný: pohyb.

Jedním z hlavních lákadel expozice bude interaktivní ukázka technologií pro humanoidní robotiku. Tady se příběh ze summitu propojí s tím, co návštěvníci MSV uvidí na vlastní oči. Najdou v ní přesnou mechaniku, ložiska, pohony, senzoriku a elektroniku, tedy stejnou skladbu technologií, kterou Linhart ukazoval ve své prezentaci.

Jiří Linhart
Ředitel globálního vývojového centra

Na technologiích Schaeffleru pracují i lidé v Česku. Firma tu zaměstnává zhruba 6 tisíc lidí v sedmi lokalitách s výrobními závody, vývojovými centry i obchodní organizací. Tuzemské týmy se podílejí na technologiích pro elektromobilitu, inteligentních senzorech, výkonové elektronice, systémech tepelného managementu i přesných nástrojích a formách. Celosvětově má Schaeffler přibližně 110 tisíc zaměstnanců ve více než 250 lokalitách ve zhruba 55 zemích.

Na summitu Linhart ukázal, jak může know-how z aut najít uplatnění v robotice. Na MSV bude tento přenos vidět na konkrétních technologiích, od automobilu přes průmyslové aplikace až k humanoidovi.