Když továrna začne řídit vlastní energii

Když se společnost FENIX Group v roce 2018 začala intenzivněji zabývat bateriovými úložišti, rozhodla se nové technologie nejprve vyzkoušet ve vlastním výrobním provozu. Tento přístup odpovídá dlouhodobé filozofii firmy, která si chce jednotlivá řešení ověřit v reálných podmínkách dříve, než je nabídne zákazníkům. První větší bateriové úložiště proto vzniklo přímo v jejím závodě v Jeseníku. Od té doby se celý systém postupně rozšiřoval a dnes představuje podstatně komplexnější způsob řízení podnikové energetiky.

Na Průmyslovém Summitu 2026 Cyril Svozil jr. ukázal, že přínos baterií zdaleka nekončí u ukládání přebytků z fotovoltaické elektrárny. Vedle snižování nákladů na elektřinu pomáhají stabilizovat provoz, chránit výrobní technologie před výpadky a umožňují aktivně reagovat na vývoj cen na energetickém trhu. Jednu z nejvýraznějších zkušeností přitom firmě nepřinesl plánovaný test, ale mimořádná událost.

Dvanáct dní, které prověřily energetickou soběstačnost

Když v září 2024 zasáhly Jesenicko ničivé povodně, voda pronikla také do výrobního areálu FENIX Group. Podle Svozila dosahovala v některých místech přibližně 80 centimetrů a způsobila rozsáhlé škody. Zásadní problém však představovalo také poškození elektrického připojení závodu.

Firma se tak ocitla v situaci, kdy nemohla spoléhat na standardní dodávky elektřiny ze sítě. Právě tehdy se ukázala hodnota vlastní fotovoltaické elektrárny a bateriových úložišť. Přibližně dvanáct dní, než bylo připojení obnoveno, využíval podnik elektřinu z vlastní výroby a akumulovanou energii. Díky tomu mohl zahájit sanační a čisticí práce, postupně obnovovat expedici a následně i část výrobních činností.

Šlo o využití, se kterým firma při původní investici nepočítala. Bateriové úložiště se v mimořádné situaci ukázalo nejen jako nástroj energetické optimalizace, ale také jako součást zajištění provozní odolnosti podniku. Pro průmyslové firmy, jejichž výroba závisí na nepřetržité dodávce energie, je přitom právě tato schopnost stále důležitější.

I krátký výpadek může stát miliony

Povodně představovaly mimořádnou událost. FENIX Group ale řešila problémy s kvalitou a spolehlivostí dodávek elektřiny už dlouho před nimi. Svozil připomněl, že v závodě v Jeseníku docházelo v minulosti přibližně ke třiceti výpadkům nebo krátkodobým přerušením dodávek ročně.

Pro některé výrobní technologie přitom nemusí být rozhodující délka výpadku. Stačí krátké přerušení napájení a následky mohou být značné. Příkladem jsou extruzní linky na výrobu elektrických topných kabelů. Pokud se linka zastaví, vznikají ztráty materiálu a zaměstnanci musí zařízení vyčistit, znovu nastavit a uvést do provozu. Součet těchto událostí podle Svozila znamenal pro firmu škody v řádu milionů korun.

Jedním z původních důvodů pro pořízení bateriového úložiště proto nebyla pouze úspora elektřiny, ale také omezení dopadů mikrovýpadků. Dalším přínosem je takzvaný peak shaving, tedy snižování odběrových špiček. Baterie v okamžicích vysoké spotřeby dodává energii do podnikového systému a pomáhá omezovat maximální výkon odebíraný z distribuční sítě.

V průmyslové energetice tak mohou mít baterie dvojí hodnotu. Na jedné straně snižují náklady, na druhé chrání výrobní procesy před situacemi, jejichž ekonomické následky mohou samotnou cenu spotřebované elektřiny výrazně převyšovat.

Elektřina se nakupuje ve správný okamžik

Další oblastí, na kterou se FENIX Group zaměřila, je aktivní řízení spotřeby podle vývoje cen na spotovém trhu. Zatímco při tradičním způsobu nákupu elektřiny podnik zpravidla odebírá energii podle aktuální potřeby výroby, kombinace fotovoltaiky, bateriového úložiště a řídicího systému umožňuje část odběru přesouvat do ekonomicky výhodnějších hodin.

Firma proto vyvinula algoritmus, který pracuje se třemi hlavními vstupy: předpovědí výroby z fotovoltaické elektrárny, cenami elektřiny na následující den a očekávanou spotřebou výrobního areálu. Na základě těchto údajů systém rozhoduje, kdy energii nakupovat, kdy ji ukládat a kdy naopak využívat vlastní zásoby nebo elektřinu dodávat zpět do sítě.

Výsledkem je odlišné chování podniku na energetickém trhu. Nejvyšší odběr ze sítě nemusí nastávat ve chvíli největší výrobní spotřeby, ale naopak tehdy, kdy je elektřina nejlevnější. V době vysokých cen může podnik čerpat energii z baterií a omezit svůj nákup.

Právě tato změna ukazuje, jak se z pasivního odběratele stává aktivní účastník energetického systému. Výroba přitom nemusí zásadně měnit svůj pracovní režim. Přizpůsobuje se především způsob, jakým podnik energii nakupuje, ukládá a využívá.

Úspory v desítkách procent

FENIX Group prezentovala také konkrétní ekonomické výsledky svého řešení. Kombinace fotovoltaické elektrárny o výkonu přibližně 1 MW a bateriového úložiště s kapacitou kolem 3 MWh podle Svozila snížila náklady na elektřinu ve výrobním areálu přibližně o 40 %. Podnik přitom vykazuje roční spotřebu kolem 2 GWh.

V další části vystoupení Svozil uvedl, že celková úspora nákladů na energii se v podmínkách jejich závodu pohybuje přibližně mezi 35 a 40 %. U původně prezentované investice vycházela podle jeho údajů návratnost zhruba na šest a půl roku.

Výsledky ovšem nelze automaticky přenášet na každý průmyslový podnik. Závisí na charakteru spotřeby, cenách energie, velikosti fotovoltaického zdroje, kapacitě baterií i způsobu jejich řízení. Právě proto FENIX Group využívá vlastní závod jako prostředí, v němž může jednotlivé technologie dlouhodobě sledovat a vyhodnocovat.

Zkušenosti z Jeseníku ukazují, že ekonomika bateriového úložiště nestojí pouze na rozdílu mezi levnou a drahou elektřinou. Do celkového výsledku vstupují také omezení odběrových špiček, vyšší využití vlastní výroby a snížení provozních rizik.

Z úspory nákladů k novým výnosům

Dalším krokem ve využití bateriových úložišť je poskytování flexibility. V takovém případě už baterie neslouží pouze potřebám konkrétního závodu, ale může pomáhat také širší elektrizační soustavě.

Svozil ve svém vystoupení rozlišil obchodní a technickou flexibilitu. Zatímco první pomáhá obchodníkům s elektřinou řídit odchylky mezi plánovanou a skutečnou dodávkou či spotřebou, druhá souvisí se službami podporujícími stabilitu elektrizační soustavy. Prostřednictvím agregátora může být bateriové úložiště zapojeno do poskytování těchto služeb a za svou disponibilitu nebo aktivaci získávat odměnu.

FENIX Group si také tuto možnost ověřuje na vlastních zařízeních. Podle údajů uvedených na Summitu společnost u jednoho z úložišť očekávala roční výnosy přibližně tři miliony korun. Svozil současně upozornil, že výnosy z flexibility se vyvíjejí a jejich budoucí úroveň není zaručená.

Právě zde se ukazuje další proměna role průmyslového podniku. Elektřina už není pouze vstupní surovinou, za kterou firma pravidelně platí. Pokud má vhodné technické vybavení a způsob řízení, může svou energetickou flexibilitu také ekonomicky využívat.

Továrna jako aktivní součást energetiky

Příběh FENIX Group ukazuje, jak se během několika let proměnilo využití bateriových úložišť v průmyslu. Od původního zájmu o omezení výpadků a odběrových špiček se firma posunula k řízení nákupu elektřiny, využívání cenových rozdílů na trhu a poskytování flexibility. Povodně navíc ukázaly, že vlastní energetické zdroje mohou sehrát zásadní roli i při mimořádných událostech.

Neznamená to, že by každá továrna měla usilovat o úplnou energetickou soběstačnost. Podstatnější je schopnost lépe řídit vlastní spotřebu, předvídat potřebu energie a využívat dostupné technologie podle skutečných provozních podmínek.