'/%3E%3C/svg%3E){kind=small}
Firmám mohou při plnění obalových povinností vznikat zbytečné náklady. Typickým příkladem je opakované vyžadování stejných dokumentů nebo zadávání laboratorních testů, které neodpovídají konkrétnímu materiálu. Takové požadavky stojí čas i peníze dodavatele i odběratele. Podle modelového propočtu může deset nadbytečných požadavků měsíčně představovat náklady na práci ve výši 216 tisíc korun ročně.
Obalový institut SYBA proto doporučuje, aby si firmy požadavky na dokumentaci a testování vyjasňovaly předem a zároveň se včas připravovaly na změny evropské obalové legislativy.
„Požadavek na dodavatele není bezplatný jen proto, že za něj odběratel nedostane zvláštní fakturu. Někdo musí podklady připravit, někdo je zkontrolovat a obě firmy platí čas svých lidí. U zbytečných požadavků tak náklad vzniká na obou stranách, přestože nepřibývá žádná potřebná informace,“
— říká Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu SYBA.
Zbytečná administrativa zatěžuje obě strany
Jedním z případů, se kterými se institut setkal, byl požadavek odběratele na potvrzení nepřítomnosti rozsáhlého seznamu látek v obalu. Seznam přitom zahrnoval i látky, které daný materiál z technologických důvodů vůbec nemůže obsahovat. Požadavek tak neodpovídal jeho složení ani způsobu výroby.
Podobnou zátěž představuje opakované vyžadování dokumentů, které už dodavatel předal. Ten musí podklady znovu dohledávat a připravovat, což může snižovat ziskovost zakázky nebo vytvářet tlak na její cenu. Odběratel zároveň vynakládá čas na vlastní administrativu a kontrolu.
Požadavky nad rámec legislativy přitom mohou mít své opodstatnění, například smluvní nebo technické. Důležité je ale vědět, proč jsou potřeba a zda požadované informace už neobsahuje dostupná a aktuální dokumentace.
Deset nadbytečných požadavků může znamenat náklady 216 tisíc korun ročně
Jak se zbytečná administrativa promítá do nákladů? Modelový propočet SYBA vychází z deseti nadbytečných požadavků měsíčně. Pokud každý z nich zabere dvě hodiny práce dodavateli a jednu hodinu odběrateli, představuje to za rok celkem 360 hodin.
Při modelovém nákladu zaměstnavatele 600 korun za hodinu vychází hodnota této pracovní kapacity na 216 tisíc korun ročně. Z toho připadá 144 tisíc korun na dodavatele a 72 tisíc korun na odběratele.
Výpočet zahrnuje pouze práci spojenou s posuzováním požadavků, dohledáváním a zpracováním dokumentů, komunikací a kontrolou. Jde o hodnotu spotřebovaného pracovního času, nikoliv o automatickou úsporu na mzdových nákladech. Další výdaje mohou představovat například faktury za zbytečně objednané laboratorní zkoušky.
Špatně zadaný test může znamenat další výdaje
Náklady mohou narůstat také při nevhodně zvoleném laboratorním testování. Pokud firma předem neposoudí konkrétní obal a účel zkoušky, může zaplatit za výsledek, který její potřebu neřeší. Následně pak musí objednat další ověření.
Před zadáním testu je proto vhodné určit, jaký požadavek nebo riziko má ověřit, kterého obalu či jeho části se týká a co už dokládá dostupná dokumentace. Díky tomu lze omezit nepotřebné zkoušky a vynakládat peníze na ověření, které má skutečný přínos.
Na změny evropské legislativy je potřeba myslet včas
Další zbytečné výdaje mohou vzniknout, pokud firma začne řešit dopady nové legislativy až ve chvíli, kdy už objednala obalový materiál nebo schválila investici do balicí technologie. Případné změny pak musí promítat do již sjednaných dodávek nebo technického řešení. To může znamenat další testování, úpravy technologie i riziko zásob, které už nebude možné plně využít.
V souvislosti s evropským nařízením o obalech a obalových odpadech (PPWR) proto SYBA doporučuje včas určit, kterých obalů se nové požadavky dotknou a kdy bude nutné je zavést. Příprava by měla zahrnovat nejen technické řešení, ale také rozpočet, nákupní smlouvy, dodací lhůty, potřebné zkoušky a plán využití stávajících zásob.
„Prostor ovlivnit náklady má firma už před objednávkou a schválením investice. Může porovnat řešení, vyjednat podmínky a naplánovat potřebné zkoušky. Když začne dopady předpisů řešit včas, snižuje riziko, že zaplatí nejprve za původní řešení a následně za jeho úpravu,“
— doplňuje Iva Werbynská.
Obalový institut SYBA pomáhá firmám orientovat se v evropské obalové legislativě, zajišťovat soulad s předpisy a podílí se také na tvorbě budoucí legislativy.
Spolupráce může omezit opakované náklady
Obalové legislativě se věnoval také Obal roku Summit 2026, který se uskutečnil 15. října v Čestlicích. Z diskuse u kulatého stolu vyplynuly tři hlavní priority: řešit dopady legislativy s předstihem, omezovat zbytečnou administrativu a sdílet zkušenosti mezi firmami, odborníky a institucemi.
Právě lepší komunikace a včasné vyjasnění požadavků mohou firmám pomoci omezit opakovanou práci, lépe plánovat investice a zvládnout zavádění nových pravidel s menšími náklady.
