Když se dnes mluví o humanoidních robotech, většina pozornosti směřuje k futuristickým videím, ve kterých stroje běhají, tančí nebo napodobují lidské pohyby. Na konferenci Bosch Connected World 2026 v Berlíně však zazněl podstatně střízlivější pohled. Bosch nevidí budoucnost robotiky v efektních demonstracích, ale v propojení technologií, které firma vyvíjí již desítky let pro automobilový průmysl, výrobní závody, logistiku i domácnosti.
Právě tato schopnost propojit zkušenosti z různých oborů byla hlavním tématem vystoupení Stefana Hartunga, předsedy představenstva společnosti Robert Bosch GmbH, a Tanje Rueckert, členky představenstva a Chief Digital Officer společnosti Bosch.
Podle vedení společnosti vstupuje robotika do nové etapy vývoje. Pokročilé senzory, umělá inteligence, výkonné pohony a moderní software dnes vytvářejí technologický základ, který umožňuje vznik mnohem flexibilnějších a samostatnějších systémů, než jaké průmysl znal doposud.
„Pokročilé senzorické technologie, software a efektivní přeměna elektrické energie na pohyb nejsou spojeny pouze s automatizovanou mobilitou. Jsou také základními stavebními kameny moderní robotiky,“
uvedl Stefan Hartung během konference.
Bosch nechce vyrábět humanoidy. Chce dodávat technologie, které je umožní
Přestože se během celé akce často mluvilo o humanoidních robotech, Bosch se neprofiluje jako jejich výrobce. Strategie společnosti je odlišná.
Bosch chce být dodavatelem technologií, které budoucí generace robotů potřebují pro své fungování. Od senzorů přes pohony a řídicí systémy až po software a umělou inteligenci. V oficiální prezentaci vedení společnosti několikrát zaznělo, že Bosch chce být především „mozkem a nervovou soustavou“ budoucí robotiky.
Právě zde firma vidí svou největší konkurenční výhodu. Má totiž zkušenosti nejen s vývojem jednotlivých komponent, ale také s jejich nasazováním ve velkém měřítku. Technologie, které dnes nacházejí uplatnění v automobilech, výrobních linkách nebo logistických systémech, mohou být využity i v nastupující generaci robotických systémů.
Robot musí vidět, cítit a chápat
Jedním z nejzajímavějších momentů celé diskuse byla debata o tom, jak vlastně roboti vnímají svět kolem sebe.
Tanja Rueckert na jednoduchém příkladu vysvětlila, že budoucnost robotiky není jen otázkou mechaniky nebo programování. Robot musí být schopen kombinovat informace z kamer, tlakových senzorů a dalších čidel a následně je vyhodnocovat pomocí umělé inteligence.
Pokud má například rozlišit mezi syrovým vejcem a jablkem, nestačí mu pouze obraz z kamery. Musí rozpoznat tvar, povrch, materiálové vlastnosti i míru tlaku, kterou může při manipulaci použít. Teprve kombinace všech těchto informací umožní bezpečnou práci s objektem.
Budoucí robotika nebude stát pouze na mechanice. Rozhodující bude schopnost vnímat okolí, chápat souvislosti a bezpečně reagovat v reálném prostředí.
Právě v této oblasti Bosch dlouhodobě patří mezi světové lídry díky technologii MEMS senzorů, které se dnes používají v automobilech, chytrých telefonech i průmyslových systémech.
Člověk je stále mnohem dokonalejší stroj
Zajímavé bylo také srovnání mezi lidským tělem a současnými roboty.
Stefan Hartung připomněl, že člověk disponuje přibližně čtyřmi miliony hmatových receptorů. Pokud by měli roboti dosáhnout podobné úrovně citlivosti, současná světová produkce MEMS senzorů by podle Bosche stačila pouze na několik tisíc robotů.
4 miliony
hmatových receptorů má podle Stefana Hartunga lidské tělo.
Toto srovnání ukazuje, jak daleko je současná robotika od schopností lidského organismu. Zároveň ale naznačuje obrovský potenciál dalšího technologického rozvoje.
Bosch proto nepovažuje humanoidní roboty za hotovou technologii, ale za oblast, která se teprve formuje. Společnost proto investuje především do výzkumu a vývoje a současně spolupracuje s řadou specializovaných startupů.
Umělá inteligence mění pravidla
Velká část diskuse se soustředila na propojení robotiky a umělé inteligence.
Podle vedení společnosti představují současné generativní modely zásadní technologický zlom. Zatímco tradiční průmyslové roboty bylo nutné přesně programovat, nové systémy získávají schopnost učit se, vyhodnocovat situace a reagovat na změny okolního prostředí.
Hartung přitom upozornil na zajímavou paralelu mezi autonomním řízením a robotikou. V obou případech již nejde o sled předem definovaných příkazů. Systém průběžně analyzuje své okolí, interpretuje situaci a následně rozhoduje o dalším postupu.
Právě tato schopnost přibližuje robotické systémy způsobu, jakým fungují lidé.
Data z 230 továren jako konkurenční výhoda
Bosch zároveň disponuje něčím, co většina startupů nemá.
Více než 230 výrobních závodů po celém světě vytváří obrovské množství provozních dat. Firma je využívá k optimalizaci výroby, prediktivní údržbě i trénování systémů umělé inteligence.
230+
výrobních závodů po celém světě vytváří datovou základnu, kterou může Bosch využívat pro vývoj a trénování systémů umělé inteligence.
Podle Tanje Rueckert nepředstavují největší hodnotu samotné stroje, ale data vznikající v globální výrobní síti.
Právě díky nim může Bosch vyvíjet robotické systémy, které se neučí pouze v laboratorních podmínkách, ale vycházejí z reálných průmyslových scénářů.
Nedostatek pracovníků urychlí nástup robotů
Během celé konference se opakovaně vracelo téma demografických změn.
Podle vedení společnosti bude právě nedostatek pracovníků jedním z hlavních faktorů, které urychlí rozvoj robotiky v průmyslu i dalších odvětvích.
Nejde přitom pouze o výrobní podniky. Podobný problém čeká logistiku, zdravotnictví, sociální služby i údržbu infrastruktury.
Bosch proto nevnímá roboty jako náhradu lidí, ale jako nástroj, který pomůže zvládnout situaci, kdy bude pracovní síly jednoduše nedostatek.
Evropa má šanci. Musí ale jednat rychle
Významná část diskuse se dotkla také budoucí konkurenceschopnosti Evropy.
Bosch upozornil, že Evropa disponuje silnou průmyslovou základnou, zkušenostmi s výrobou i kvalitním výzkumem. Aby si však tuto pozici udržela, musí zvládnout nejen vývoj umělé inteligence, ale také její praktické nasazení.
Vedle technologického rozvoje zazněly i obavy z příliš složité regulace, která by mohla evropské firmy zpomalovat ve srovnání s konkurencí ze Spojených států nebo Číny.
Právě propojení průmyslové výroby, robotiky, digitálních dvojčat a umělé inteligence označilo vedení Bosche za jednu z největších příležitostí pro evropský průmysl v příštích letech.
Robotika jako další kapitola průmyslové automatizace
Z celé konference bylo patrné, že Bosch nevnímá robotiku jako izolovaný technologický trend. Naopak. Považuje ji za přirozené pokračování vývoje, který již probíhá v automobilovém průmyslu, výrobě i digitálních technologiích.
Budoucnost podle Bosche nebude stát na jednom průlomovém produktu. Vznikne propojením senzorů, softwaru, dat, umělé inteligence a průmyslového know-how. A právě v tomto propojení vidí společnost svou největší příležitost.
Článek vznikl na základě redakční účasti Světa průmyslu na konferenci Bosch Connected World 2026.
