Bilfinger patří k nejvýznamnějším poskytovatelům služeb pro průmysl a energetiku. O udržitelnosti, investičních trendech, proměnách pracovního trhu i o tom, proč jsou malé modulární reaktory a akumulace energie zásadní pro budoucnost regionu, jsme hovořili s Jaromírem Křížem, Executive Presidentem společnosti Bilfinger Central Eastern Europe.
Jak Bilfinger obecně přistupuje k udržitelnosti a dekarbonizaci?
Řekl bych to jednoduše ve dvou bodech. Za prvé, Bilfinger má vlastní ESG cíle a jasně stanovené ukazatele, které musíme plnit. Patří sem elektrifikace, úspory energií, snižování emisí CO₂ i další kroky vedoucí k minimalizaci dopadů na životní prostředí.
Za druhé, a to je možná ještě důležitější, udržitelnost je součástí samotné identity společnosti. Naše motto zní „Your Performance Is Our Business.“ V praxi to znamená, že se soustředíme na zvyšování efektivity a udržitelnosti našich zákazníků. Není to tedy samostatný projekt navíc, ale podstata toho, co děláme každý den.
Bilfinger je postavený na tom, že průmyslové a energetické závody nejen udržujeme, ale neustále je vylepšujeme, aby byly efektivnější a šetrnější k životnímu prostředí. Typickým příkladem je zlepšení izolace potrubí v rafinérii, modernizace elektrárny na jiné palivo nebo úprava výrobního závodu, ať už jde o chemičku, nebo třeba továrnu na čokoládu. Vždy to vede k nižší spotřebě energie a menším dopadům na okolí.
V čem spočívá vaše největší konkurenční výhoda?
Naše síla spočívá především v širokém rozsahu služeb. Dokážeme zákazníkovi nabídnout vše od prvotní konzultace přes realizaci projektu až po dlouhodobou údržbu. A právě ta údržba je pro nás zásadní. Bilfinger má celosvětově přes 30 000 zaměstnanců a více než polovina z nich se už desítky let stará o to, aby rafinerie, cementárny, elektrárny nebo jiné průmyslové závody fungovaly bez přerušení. Díky tomu vidíme výsledky okamžitě v praxi, máme zpětnou vazbu a víme, co funguje a kde se můžeme zlepšovat.
Stejně důležitá je i stabilita a spolehlivost. Bilfinger je velká a solidní firma, která od rozpracovaného úkolu nikdy neustoupí. Z pohledu zákazníka je to sázka na jistotu.
A jak se vám daří získávat a udržet zaměstnance v tak specifickém oboru?
V našem regionu střední a východní Evropy mám na starosti přibližně 4 280 lidí. A přiznávám, že sehnat a udržet odborníky není jednoduché. Naštěstí máme v regionu hodně chytrých, produktivních a inovativních lidí, ale trh práce je proměnlivý.
Složitější je sehnat manuální pracovníky, protože tlak na cenu vede firmy k tomu, že čím dál více využívají lidi z východu. Setkáváme se tak s pracovníky z různých koutů světa, od Polska až po Filipíny. S nimi je pak potřeba pracovat trochu jinak, než jsme zvyklí u nás. Zatímco český pracovník většinou ví, že když má postavit další patro lešení, tak ho prostě postaví a poradí si, když mu něco chybí, u některých zahraničních pracovníků musíte být mnohem konkrétnější a vést je krok za krokem.
Jaké investiční trendy dnes ovlivňují průmyslový rozvoj ve střední a východní Evropě a jak se mění přístup firem k energetickým investicím po nedávné energetické krizi?
Když se podíváme na region střední Evropy, v devadesátých letech se stal montážním hubem Evropy. To je dnes vnímáno jako slabina, protože automobilový průmysl prochází krizí, neinvestuje a neroste. To má obrovské dopady. Velká část firem je na něj přímo či nepřímo napojena. Situaci navíc komplikuje čínská konkurence, která tlačí na ceny i na chemický průmysl, a v kombinaci s válkou to průmyslu v regionu rozhodně neprospívá.
Určité pozitivní světlo přinášejí investice do energetiky. Ačkoliv se na Green Deal často nadává, realita je taková, že vytváří velké množství projektů a udržuje průmysl v chodu. Hodně se mluví i o obranném průmyslu, ale jeho reálný dopad teprve uvidíme.
Pokud jde o přístup firem k investicím, menší podniky většinou sledují aktuální příležitosti a pokud vidí rychlou návratnost, pustí se do menších projektů. Velké korporace si naopak mohou dovolit plánovat systematicky a jít krok za krokem, což jim dává výhodu, protože dokážou předběhnout menší konkurenci. Dnes je však patrná opatrnost. Zatímco dříve byli investoři ochotni spustit velké projekty s návratností v horizontu několika let, dnes postupují po částech a pečlivě zvažují každý krok.
Na druhou stranu je na trhu mnoho řešení, která mohou přinést okamžité úspory. A nejúčinnější investicí bývá ta, kdy se podaří energii vůbec nespotřebovat, tedy začít jednoduchými opatřeními. Od efektivnějšího nastavení systémů až po lepší využití vlastních technických týmů. Někdy stačí drobnost a efekt je okamžitě znát.
Máme zkušenost, že často přijdeme na zcela jednoduchá řešení s velkým efektem. Někdy stačí přenastavit parametry topného nebo chladicího systému a firma okamžitě ušetří. V mnoha závodech mají vlastní údržbáře nebo technické specialisty, kteří jsou schopní přijít s geniálními nápady, jen je potřeba jim dát prostor. A pokud si firma pozve externího konzultanta, může získat nový pohled tam, kde provozní slepota brání vidět zřejmé úspory. Tyto kroky nestojí mnoho peněz a mohou přinést okamžitý efekt.
Jak Bilfinger reaguje na rostoucí význam obranného průmyslu v CEE a jaké služby v této oblasti nabízí?
Obranný průmysl je z našeho pohledu v principu podobný jako jakékoli jiné odvětví. Bilfinger dokáže pomoci s jakoukoli průmyslovou investicí od začátku až do konce, ať už jde o továrnu na dětskou výživu nebo závod na výrobu obranných systémů. V samotném přístupu velký rozdíl není.
Je pravda, že obranný průmysl zatím nemá takový rozsah a dynamiku jako například energetika nebo elektromobilita. Hodně se o něm mluví, ale reálných projektů v našem regionu je méně. Přesto se do některých zapojujeme a jsme připraveni pomoci tak, jak jsme zvyklí u jiných průmyslových investic.
Elektromobilita zažívá dynamický růst. Jak vidíte současnou situaci a další vývoj, zejména s ohledem na rozvoj bateriových úložišť? A jaké konkrétní aktivity Bilfinger v těchto segmentech realizuje nebo plánuje?
Začnu tím, že já osobně jsem zastáncem elektromobility. Myslím si, že je to cesta vpřed, i když s sebou nese nutnost obrovských následných investic do infrastruktury, které se v různých zemích vyvíjejí různým tempem. Technologie se posouvají, vznikají nové typy baterií a nabíjecích možností a je to vidět hlavně v západní Evropě, kde jsou o krok dál.
Momentálně se sice šíří vlna názorů, že elektromobilita možná není správným řešením, ale já to vnímám spíš jako vizuální efekt. Ve skutečnosti vývoj pokračuje dál. Spíše to dává automobilkám čas nadechnout se a přijít s lepšími řešeními, aby se vyrovnaly konkurenci. Infrastruktura se mezitím rozvíjí postupně, i když by to mohlo být rychlejší.
Bilfinger se podílel na několika velkých projektech v oblasti elektromobility a baterií ve střední a východní Evropě. Českou republiku bohužel tyto investice zatím minuly, protože byla nepřipravená, ale významné projekty jsme realizovali v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Některé už jsou dokončené, jiné běží nebo teprve začínají. V minulých letech tvořily tyto zakázky výraznou část našeho obratu, dnes už jejich podíl klesá, protože většina velkých projektů byla dokončena.
Pokud jde o bateriová úložiště, v některých odvětvích dávají smysl okamžitě. Několik projektů jsme realizovali například v západní Evropě, kde jsme nejen dodávali, ale také následně zajišťovali údržbu. Umíme poradit i s výběrem vhodné technologie, protože ne každá baterie se hodí pro každou aplikaci. Masivní rozšíření u nás zatím nepřišlo, ale s ohledem na výkyvy cen energií očekávám, že vlna bateriových úložišť dorazí brzy.
Z našich zkušeností je nejdál Holandsko. Tamní přístup je naprosto odlišný od českého – neztrácejí čas nekonečnou diskusí o tom, zda je elektrifikace správná cesta, prostě ji realizují. Díky tomu už tam dnes stojí a fungují obří bateriová úložiště, která zajišťují stabilitu a efektivitu celé sítě.
Datová centra a rozvoj umělé inteligence přinášejí obrovské energetické nároky. Jak se na tuto transformaci připravuje Bilfinger a jaké technologie považujete za nejdůležitější pro její zvládnutí?
Myslím si, že úplně zásadní vliv na Českou republiku i celou střední Evropu bude mít jaderná energetika. Poskytuje stabilní, relativně levnou a bezpečnou energii, a takovou jistotu kapacit jinde nenajdete. Projekty, které se nyní rozjíždějí v Česku nebo Polsku, proto budou mít obrovský vliv nejen na energetickou stabilitu, ale i na zaměstnanost a průmyslový rozvoj.
Velkou roli mohou hrát také malé modulární reaktory, takzvané SMR. Pokud se tato technologie podaří uvést do provozu, může to být skutečný zlom. V podstatě máte hotovou elektrárnu, dnes stojí na uhlí, a vy pouze vyměníte zdroj. Infrastruktura už je připravená, stačí ji osadit novou technologií. Pokud společnost zvládne tuto transformaci, může to být velmi pozitivní změna.
Samozřejmě význam mají i další technologie, například energetické využití odpadu, větrná nebo solární energie. Všechny tyto zdroje budou stále více doplňovat energetický mix a posouvat ho správným směrem. My jsme například největší inženýrská firma v Polsku v oblasti větrné energetiky. Zhruba čtyřicet procent byznysu na tomto trhu prochází přes nás. Podíleli jsme se na větrných elektrárnách na pevnině a teď vstupujeme i do offshore projektů, tedy větrníků na moři. Ty mají obrovské výkony a mnohem menší výkyvy než klasické zdroje.
Energetika budoucnosti podle mě nebude stát na jednom řešení, ale na kombinaci zdrojů, které se budou navzájem vykrývat a dohromady zajistí dostatek energie pro průmysl i obyvatele. A právě SMR mohou být pro naši střední Evropu tou největší změnou.
Pokud bychom se podívali na celý region střední a východní Evropy, které energetické technologie považujete za nejperspektivnější?
Určitě to jsou SMR, o kterých jsme už mluvili. Velký potenciál ale vidím také v nové vlně kombinovaných paroplynových cyklů. Jde o modernizovanou technologii výroby elektřiny, která se začíná v našem regionu prosazovat a má podle mě velkou budoucnost.
Další oblastí je akumulace energie. V Německu, Rakousku nebo Švýcarsku jsme realizovali desítky projektů, které pomáhají vyrovnávat výkyvy v síti, ať už prostřednictvím zásobníků nebo jiných řešení. Tyto technologie nejsou složité, návratnost je dnes rychlá a věřím, že najdou své uplatnění i ve střední Evropě.
Velký potenciál má i vodík. V tomto směru jsme hrdí na to, že se podílíme na největším projektu výroby zeleného vodíku v Evropě, na projektu Green Steel v Luleå ve Švédsku. Kompletní projektování běží z naší kanceláře v Brně, což je obrovská vizitka schopností našeho týmu. Podobné projekty realizujeme i v Německu. Zatím má ale vodík smysl především tam, kde je uzavřený celý cyklus od výroby po spotřebu. Pokud tento řetězec neexistuje, zůstávají projekty spíše v teoretické rovině a jejich význam je zatím omezený.
Jaké projekty v oblasti energetiky, obrany nebo digitalizace považujete v současnosti za strategicky nejdůležitější pro Bilfinger a pro region CEE?
Za strategicky nejdůležitější považuji jednoznačně investice do jaderné energetiky. To je oblast, která může zásadně ovlivnit stabilitu a rozvoj celého regionu. Stejně tak jsou velmi důležité velké infrastrukturní investice, protože právě ty vytvářejí dlouhodobý přínos pro ekonomiku i zaměstnanost.
Pokud jde o obranný průmysl, projekty zde mají určitý význam, ale z pohledu dopadu na celý region nejsou tak zásadní. Když někde vznikne továrna na výrobu munice nebo obrněných vozidel, samozřejmě to přinese práci a investice, ale nedá se to srovnávat s jadernými nebo infrastrukturními projekty, které dokážou zajistit kapacity a zaměstnanost pro desítky milionů lidí.
Kdybyste měl vyzdvihnout jednu věc, na kterou jste osobně nejvíce hrdý během svého působení ve firmě, která by to byla?
Upřímně řečeno, nemám jednu jedinou odpověď. Je spousta věcí, na které jsem hrdý. Naše práce je vždy týmová. Když se něco podaří, je to zásluha lidí kolem mě, a když se něco pokazí, zodpovědnost padá na mě. V posledních letech jsme realizovali velké energetické projekty v Polsku i zakázky na výrobu baterií ve střední Evropě, rozšířili jsme naše služby a integrovali stovky nových kolegů. Osobně bych ale nejvíc vyzdvihl budování a rozvoj týmů. Třeba když jsme v Brně převzali dvě stě lidí z jiné firmy a dokázali je rychle začlenit a posunout dál. To pro mě znamená víc než jednotlivý projekt.
Chtěl byste na závěr ještě něco dodat?
Možná jednu věc. Když mluvím s kolegy z různých mezinárodních firem, vnímám, že v příštích třech až pěti letech se situace v průmyslu spíš nezlepší. Většina investic se bude dál soustředit na úspory a na snižování provozních nákladů, takzvaný OPEX. A právě v této oblasti je Bilfinger jako doma, protože pomáháme firmám zefektivňovat jejich provozy každý den.
