V Praze se počet osobních aut od roku 1960 zvýšil téměř dvacetinásobně a od roku 1990 skoro trojnásobně. S podobným problémem se ale potýkají i další větší česká města. Je potřeba tento nárůst vyvažovat a hledat funkční řešení. Pro plynulejší dopravu i v přeplněných ulicích využívají města v poslední době nejrůznější analýzy a chytré technologie.
Hlavní město a jeho organizace pro řízení dopravy využívají data z městských platforem, jako je například Golemio, navigačních aplikací, popřípadě monitorují dopravu pomocí senzorů a lokačních zařízení. Pracují i s počítačovým modelem dopravních situací. „Doprava je v Praze dlouhodobým problémem, který je nutné řešit na základě skutečných dat, a ne populistických výkřiků. Počet aut v Praze narůstá, ale samotné město víc nafouknout nejde. Před tímto faktem nelze zavírat oči. Řešením jsou investice do dopravní infrastruktury, ale než bude postaven okruh, nehodláme čekat s rukama v klíně. Praha proto už teď využívá k řízení dopravy inovace a data z nejrůznějších zdrojů. Neustále pracujeme na zvyšování pohodlí řidičů tak, aby bylo město průjezdné,” sdělil Zdeněk Hřib, primátor hlavního města Prahy.
Při správném plánování dopravy je městu či celému regionu umožněn zdravý ekonomický rozvoj. Lidé se dostanou do požadovaného místa rychleji, bezpečněji a pohodlněji a efektivní dopravou se mimo jiné zvýší i kvalita jejich životů i kvalita životního prostředí.
Dopravu lze ale plánovat od stolu pouze v tom případě, pokud městská část nebo ulice vzniká na zelené louce. To se ale ve většině případů neděje, proto naprostá většina územních dopravních plánů vychází z existující podoby, a právě v těchto případech je velmi důležité na základě získaných dat přehodnotit využití jednotlivých prostorů a krajiny. Data využívají i správy komunikací k tvorbě analýz a modelů dopravy s dopady při plánování zásadních omezení, což příkladně proběhlo i v přípravě na rekonstrukci Barrandovského mostu v hlavním městě.
Aby města dosáhla efektivní dopravy, nechávají si mimo jiné zpracovávat Územní generel dopravy. Získají tak potřebná data a podklady, dopravní model i návrh opatření, jeho ověření a expertní posouzení. Generel pak může sloužit jako plánovací podklad, který definuje, kde je potřeba vyhradit v územním plánu místo pro dopravní komunikace. Kromě toho ale nabízí i náhled na dopravní chování obyvatel a přizpůsobení dopravní nabídky jejich potřebám a zároveň vizím a cílům města.
Za jak dlouho přijede záchranka a kde lidé zaparkují?
Golemio kromě klasických analýz nabízí i informace o dojezdové době záchranné služby. Sledovaná data například ukázala, že dojezdová doba Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy se od března 2020 prodloužila, což mohlo přímo souviset s epidemickými opatřeními. Mimo to sleduje i obsazenost P+R parkovišť. Na základě získaných dat se mohou lidé podívat na obsazenost konkrétního parkoviště v konkrétní dny a denní dobu nebo je mezi sebou srovnávat a zjišťovat procentuální zaplněnost ve vybraných typových dnech a hodinách. Díky tomu už tak vždy najdou volné místo a nebudou muset čekat až někdo z daného parkoviště odjede.
Autobusy, trolejbusy, tramvaje i metro
Města tedy plánují jak dopravu automobilovou, ale musí myslet i na tu hromadnou. „Například Pražany a Středočechy každý den převáží za jejich cíli přes tři tisíce vozidel hromadné dopravy. Jejich plánování a koordinace by se bez potřebných technologií a práce s daty neobešly. Sledovaná data mají vysokou hodnotu též pro cestující, kteří si s pomocí online informací mohou lépe plánovat své cesty,” řekl vedoucí technického odboru ROPID Zbyněk Jiráček. V těchto případech používají zastupitelé měst analýzu přepravních dat, kde mohou sledovat například chování uživatelů MHD v reálném čase, způsoby zakoupení jízdenek, místa jejich aktivace nebo poměry kategorií cestujících v autobusech, trolejbusech, tramvajích či v metru. Na základě toho mohou nejen posilovat nebo oslabovat vybrané spoje, přidávat nové linky, ale i přizpůsobovat jednotlivé weby MHD. Aby se cestující ihned dozvěděli, zda má jejich spoj zpoždění nebo jede na čas, využívají dopravní podniky nebo města aktuální polohy vozidel. Na základě toho pak mohou vytvářet odjezdové tabule a mobilní aplikace, které budou cestujícím poskytovat aktuální informace.
Kola a koloběžky
Po silnicích se ve městech kromě vozidel pohybují i cyklisté nebo lidé jedoucí na koloběžkách. Cyklodoprava tak představuje nezastupitelnou část dopravy ve městě, jelikož použití kola na krátké vzdálenosti bývá nejrychlejší, nejkratší a nejflexibilnější variantou. Pro zisk dat o cyklistech slouží cyklosčítače. Ty zaznamenávají směrové průjezdy cyklistů s rozlišením směru jízdy a poskytují užitečné informace o vytíženosti cyklostezek v reálném čase. Občan se tak na základě vytížení trasy může rozhodnout, kudy pojede. Data ale zdaleka neslouží jen občanům. Zastupitelé měst budou moci díky získaným datům efektivněji směřovat finance do rozvoje infrastruktur. Budou například vědět, kde jsou potřeba nové stojany na kola a další cyklopruhy. Vytvoří také rozumná pravidla pro provozovatele bikesharingu.
Letiště
Letiště Václava Havla v Praze minulý rok odbavilo bezmála 4,4 miliony cestujících. Aby se všichni lidé dostali k letadlu včas, Golemio ve spolupráci s Letištěm Praha analyzuje i dojezdové doby právě na letiště. Hlavním cílem spolupráce bylo vytvoření interaktivního ovládacího panelu zobrazujícího sbíraná historická i aktuální data a další statistické údaje o dojezdových dobách na zvolených trasách pozemních komunikací směřujících z a do hlavního města Prahy. Data následně zhodnotili a sledovali poměrové zatížení dopravy příslušníky letiště na přilehlých komunikacích. „Úspěšně jsme dosáhli plánovaného rozvoje v oblasti sběru dat a zlepšili kontrolu vybraných služeb nabízených Letištěm Praha. Sběr dat v oblasti dopravní obslužnosti letiště na přilehlých pozemních komunikacích byl proveden za účelem zlepšení kvality služeb poskytovaných zákazníkům, ale i v zájmu sledování dopadů na přilehlé městské části, které doprava z a na letiště ovlivňuje,“ popsal Thomas Katakalidis z Letiště Praha a. s. Data s dalšími dopravními průzkumy pomohou v budoucnu přijmout vhodná opatření ke zlepšení dopravní situace.
