V posledních letech internet věcí (IoT) opravdu není žádnou novinkou. Naopak. Je čím dál větším přáním, aby se i stavebnictví stalo přehlednějším a efektivnějším. Možností digitalizace stavebnictví je nespočet, a proto jsme pro vás připravili shrnutí těch nejzajímavějších. Například takové dobře umístitelné a lehce přenosné bezdrátové senzory dokážou snímat z různých parametrů a hlídat tak prostředí i vybavení.
Dron a stavebnictví
Drony obecně našly využití v několika odvětví, tudíž bylo jen otázkou času, než se objeví i ve stavebnictví. Mají výjimečnou schopnost, že zvládnou prakticky cokoliv vykonávat a pohlídat. Tím, jak je software zdokonalován, ulehčují práci inženýrům a nahrazují složité pracovní procesy. Zdaleka u nich nejde o zmapování terénu. Vlivem komplexních 3D modelů drony dokážou například spočítat objemy na stavbách zemních prací. Mimoto vykonají i případnou inspekci stavby, kontrolu bezpečnosti na stavbě nebo dokonce virtuální průvodcovství, což ocení zejména investoři, kteří si mohou prohlédnout stavbu z pohodlí svých kožených křesel.
Podle některých studií drony teprve čeká zlatá éra, ale je jisté, že pronikají do stavebnictví čím dál více. Dokonce některé odhady tipují, že do roku 2030 investují zvláště britské společnosti do dronů 42 miliard liber, proto se počítá i s možností, že budou moci v budoucnu vykonávat i některé úkony dělníků.
Exoskeletony už nejsou ze sci-fi knih
Dlouho se mluvilo o exoskeletech jako o jakési sci-fi pomůcce, v dnešní době se ale dostávají do praxe. V překladu exoskeleton znamená „vnější kostra,“ po praktické stránce se ale jedná o robotický oblek, který je nápomocný díky své fyzické síle při manipulaci či zvedání těžkých břemen. Jsou tedy skvělou volbou pro práci s dělníky, šetří jejich zdraví a snižují tak riziko úrazu.
Jeden exoskeleton zvětší sílu dvacetinásobně, což znamená, že zvedání 20 kilogramů se nositeli obleku jeví při zvednutí pouze jako jeden kilogram. V Japonsku to dokonce vymysleli ještě vtipněji, když dovolili starším pracovníkům, aby nosili exoskeletony a mohli tak v práci pokračovat i po odchodu do důchodového věku.
Další z inovací jsou speciální pracovní boty, které se připojí na Wi-Fi a upozorní ostatní, pokud někdo upadne. Nesmíme také zapomenout na speciální helmy, které snižují hlukové znečištění a tím pracovník neztratí kontakt se svým okolím.
Budoucnost přichází s cloudovým softwarem
Cloudové nástroje mají široké využití. Například dokážou nahradit papírové docházkové systémy, stavební deníky či skladové evidence. Umožní řídit veškerou agendu kolem stavebních projektů na jednom místě, a to elektronicky z kteréhokoli zařízení. Na západě jsou už takové systémy běžné. Jejich dalším přínosem jsou praktické funkce a vytvoření jediné platformy, která spojuje všechny účastníky projektu. Vývoj je však velmi náročný a zahrnuje zpracování velkých objemů dat a složitých algoritmů. Navíc kvalitní produkty nebývají zdarma, i když někteří poskytovatelé nabízejí cenově dostupné tarify.
3D tisk nemovitosti
Hojně se diskutuje o možném řešení krize bydlení vlivem 3D tisku. V současné době je 3D tisk materiálů a stavebních dílů v plném proudu. Například v Mexiku probíhá výstavba 50 domů s 3D tiskem. Náklady na takový vytištěný dům se pohybují kolem hranice 300 tisíc korun, dokonce je i možnost, že se tato cena časem sníží na částku kolem 90 tisíc korun.
IoT a vybavení na staveništi
Na staveništi je kromě strojů také řada dalšího vybavení, například stavební buňky, stožáry, osvětlení, cedule, brány, kontejnery či lapoly. Vlivem IoT senzorů lze sledovat pohyb, manipulaci nebo otřesy a zajistit tak kontrolu nad správným umístěním. Navíc takové nástroje umožní efektivnější evidenci a přehled o umístění majetku, a to nejen pro kontrolu, ale i analýzu využití v čase.
Když Marcus Vitruvius Pollio napsal Deset knih o architektuře, určitě netušil, kam se jeho milované stavebnictví jednou dostane. Divil by se, a možná i žasl, nad digitalizací, která ovlivnila, a ještě ovlivní celé spektrum stavebního odvětví.
