Geneticky modifikované potraviny – pomoc nebo hrozba?

Geneticky modifikované potraviny – pomoc nebo hrozba?

Nejčtenější

Po tisíce let lidé používali šlechtitelské metody k modifikaci organismů. Kukuřice, dobytek a dokonce i psi byli po generace selektivně šlechtěni, aby měli určité požadované vlastnosti. V potravinářském průmyslu se do plodin přidávají geny hned z několika různých důvodů – zejména pro zlepšení růstu, nutričního obsahu, udržitelnosti nebo odolnosti proti škůdcům.

Geneticky upravené plodiny (GMO) produkují vyšší výnosy, mají delší trvanlivost, jsou odolné vůči chorobám a škůdcům a dokonce i lépe chutnají. Tyto výhody jsou plusem pro zemědělce i spotřebitele. Například vyšší výnosy a delší skladovatelnost mohou vést k nižším cenám pro spotřebitele. Odolnost plodin vůči škůdcům znamená, že farmáři nemusejí používat tolik pesticidů. GMO plodiny tak zároveň mohou být šetrnější k životnímu prostředí než konvenčně pěstované plodiny. 

Špatná pověst geneticky modifikovaných potravin

Geneticky modifikované potraviny však vyvolávají kontroverzi a zatím ani legislativa Evropské unie tento způsob pěstování příliš nepodporuje. Genetické inženýrství typicky mění organismus způsobem, který by se přirozeně nevyskytoval. Je dokonce běžné, že vědci vkládají geny do organismu ze zcela jiného organismu. To zvyšuje možné riziko neočekávaných alergických reakcí na některé GMO potraviny. Studií na GMO z hlediska negativních účinků proto proběhlo už nespočet, nicméně přímý negativní vliv na životní prostředí ani na zdraví lidí nebyl prokázán.

V budoucnu budou GMO pravděpodobně i nadále hrát důležitou roli v biomedicínském výzkumu. GMO potraviny by možná mohly být navrženy dokonce tak, aby obsahovaly léčivé sloučeniny pro zlepšení lidského zdraví. Pokud se navíc prokáže, že GMO jsou opravdu bezpečné a zdravé, odpor spotřebitelů k těmto produktům by se mohl postupně snižovat.

GMO jako jedna z možností jak zabránit nedostatku potravin

Světové zemědělství je s klimatickými problémy stále pod větším tlakem. Pěstování je neustále ohrožováno proměnlivým počasím, které v posledních letech přináší častá sucha, povodně nebo požáry. Kromě toho se zemědělství potýká s invazivními škůdci a svou roli hraje i určitá politická nestabilita. GMO potraviny jsou odolnější proti všem nepříznivým vlivům a světovému zemědělství by mohly značně pomoci. Podle některých odborníků není jiná cesta než geneticky upravené potraviny. „Pro zajištění dostatku potravin bude třeba využít všech možností, které máme k dispozici, a jednou z nich je pěstování plodin přizpůsobených novým podmínkám. To ale vyžaduje odrůdy s novými vlastnostmi, které lze jen obtížně získat pomocí klasického šlechtění,“ říká Jaroslav Doležel, vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Podle něj nové techniky umožňují zlepšování současných odrůd a nabízejí možnost z planých předchůdců opět získat kulturní plodiny.

Cesta geneticky modifikovaných potravin by mohla snížit i požadavky na hnojiva a pesticidy, neboť geneticky upravené plodiny dokážou škůdcům odolávat samy. „Pěstování plodin s modifikovaným genomem a odolných vůči chorobám a škůdcům umožní dramaticky snížit zátěž životního prostředí pesticidy a bude jedním z klíčových opatření vedoucích k udržitelnému zemědělství. Pokud budeme moci také omezit hnojení průmyslovými hnojivy, bude podle mého přesvědčení možné označovat jako biopotraviny všechny potraviny získané z takových odrůd,“ vysvětluje Doležel.

Ilustrační obrázek

Evropští vědci volají po úpravě legislativy

Předpisy EU v oblasti geneticky modifikovaných organismů patří k nejpřísnějším na světě. Zatím je v EU povoleno pět geneticky modifikovaných rostlinných druhů: kukuřice, bavlník, řepka, sója a cukrová řepa. Tyto rostliny se mohou používat v 84 genetických modifikacích. Mimo Evropskou unii se ke GMO přistupuje naprosto odlišně. Ve Spojených státech dávají oproti EU větší důraz na vlastnosti výsledného geneticky upraveného produktu, zatímco u nás se legislativa zajímá jen o techniky pěstování. V USA se odborníci naopak zaměřují na to, jaký má GMO potravina dopad na životní prostředí a jestli je bezpečná pro konzumaci lidmi či jako krmivo pro zvířata. V současné době se více než 90 % americké kukuřice a sóji vyrábí pomocí geneticky modifikovaných odrůd.

Nový návrh zákona přijde v roce 2023

Postupně se ale situace mění i v Evropské unii. Na jaře 2023 má být předložen legislativní návrh o „rostlinách produkovaných určitými novými genomickými technikami“. Současná legislativa tyto nové genomické techniky zatím nezohledňuje a úprava zákona je tak více než žádaná. Ideální by bylo větší zaměření na konečný produkt a jeho vliv na životní prostředí a zdraví lidí.

Evropská komise v nedávných studiích doložila, že nové genomické techniky mají potenciál přispět k udržitelným systémů zemědělství a k produkci potravin v souladu se zelenou dohodou. Nevyužití tohoto potenciálu by mělo negativní důsledky pro evropskou vědu, zemědělství a průmysl. V současné době je bezpochyby potřeba zvýšit soběstačnost a udržitelnost evropského potravinářského a zemědělského systému. Zuzana Malinová z Oddělení bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství říká, že soběstačnosti a splnění vytyčených cílů nedosáhneme bez nových inovativních přístupů v zemědělství. 

Ekologické skupiny a zelení europoslanci se však obávají, že nadcházející návrh komise sníží standardy pro hodnocení a monitorování rizik, nebo se dokonce vzdá požadavků na označování. Podporovatelé GMO naopak poukazují na obavy, že nedostatek hnojiv v kombinaci s prudce rostoucími cenami energií a změnou klimatu by mohl vést k dramatickému poklesu zemědělské produkce v EU. Ať už nový návrh přinese jakékoliv změny, je jasné, že GMO potraviny budou ještě nějakou dobu kontroverzním tématem společnosti a nová legislativa se setká ze zastánci i odpůrci. 

Přihlašte se k odběru a už Vám nic neunikne!

  • Každý týden přinášíme nejzásadnější zprávy z průmyslu, které by neměli uniknout váší pozornosti.

Nepřehlédněte

Více článků