Jak stát pomůže českému průmyslu? Ekonomická slévárenská konference

Jak stát pomůže českému průmyslu? Ekonomická slévárenská konference

Nejčtenější

Dne 21.9. jsme se zúčastnili konference, která se týkala ekonomie ve slévárenském oboru. Akci pořádal Svaz sléváren ČR ve spolupráci s ČSOB v budově banky. Cílem této akce bylo nabídnout malým a středním firmám ve slévárenské oblasti vhodné ekonomické prostředky, ať už od státu nebo právě již zmíněné banky. I oboru slévárenství se nevyhnula problematika kolem energetické krize a bylo zajímavé, jaké prostředky nabídne ministerstvo, anebo i bankovní sektor. 

Úvod si vzal na starosti ředitel Svazu sléváren ČR pan Josef Hlavinka, který následně představil hosty. Hlavním nejočekávanějším hostem byl samozřejmě ministr práce a sociálních věci Milan Jurečka, dále vystoupili náměstek Eduard Muřický a ekonomové Jan Bureš a Vladislav Kopečný.

Program podpory

Hned na úvod se ministr práce a sociálních věcí Milan Jurečka snažil přítomné uklidnit a slíbit maximální pomoc ze strany státu,. Mluvil velmi obecně, některé informace se netýkaly slévárenského oboru. Nicméně: přislíbil pomoc, která je velmi naléhavá a vítaná.  

Po něm si převzal slovo náměstek Sekce průmyslu Eduard Muřický, aby konkrétně představil podporu pro průmysl. Vláda návrh programu podpory schválila 14. 9. 2022 a vychází z Dočasného krizového rámce EK pro státní podporu.   „Dovolím si říci, že Evropská komise vydala dočasné prostředky na různé dotace, půjčky a záruky. Německo a Francie ho vydali dříve než my, ale v porovnání s námi jsou přísnější, nebo se tam krátí koeficienty. Pro zajímavost, Francouzi dokonce požadují a zkoumají, zda jsou firmy ziskové.“ Oprávněný žadatel je například subjekt v zemědělství, lesnictví, těžbě a dobývání, a zpracovatelském průmyslu (převažující CZ-NACE sekce A,B,C) s připojením k distribuční soustavě vysokého napětí (VN) nebo velmi vysokého napětí (WN), dále s odběrným místem plynu s roční spotřebou nad 630 MWh. Nárok až na 200 milionů budou mít především energeticky náročné podniky, které se nacházejí v provozní ztrátě a to alespoň 50 %. Důvodem této provozní ztráty je zvýšení nákladů na zemní plyna a elektřinu, které vzniklo v souvislosti s ruskou agresí. Co se týče ostatních firem, tak tam je to až 45 milionů.

Další výraznou podporou týkající se podnikatelského sektoru je odpuštění platby za podporované zdroje energie (POZE) za 4. čtvrtletí 2022, a také pro rok 2023, mimoto zrychlení povolovacích procesů pro instalaci obnovitelných zdrojů. „Velmi populární je výzva týkající se fotovoltaiky. Ta byla několikrát prodlužována, teď do 30. 11. 2022. Ta podpora není 100 % ale pomůže snížit vaše náklady,“ nabádal náměstek Muřický ke zvážení vhodné investice. Je to kompenzace nepřímých nákladů na emisní povolenky firmám s energeticky náročným provozem spadajícím do systému EU ETS, která již byla notifikována. Jedná se o podporu ve výši cca 800 milionů Kč. 

Slévárenský svaz krize

Jak se daří České republice čerpat z inovačního fondu?

Inovační fondy jsou velmi vhodné pro investice do nízkouhlíkových technologií a postupů v energeticky náročných průmyslových odvětvích. Dále do oblastí obnovitelných zdrojů energie, skladování energie, zachycování a ukládání uhlíku (CCS) či v průmyslovém zachycování a využívání uhlíku (CCU). Vše je v gesci MŽP a SFŽP. Další finanční mechanismy ke snižování emisí skleníkových plynů se týkají fondu pro spravedlivou transformaci. Jedná se zejména o kompenzace negativních dopadů odklonu od uhlí v zasažených regionech ČR, především v Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Operační program Spravedlivá transformace 2021–2027 je zaměřen na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. Hlavně jde o zajištění pracovních míst pro pracovníky odcházející z uhelného průmyslu a zabezpečení obnovy krajiny zasažené těžbou uhlí. Celková alokace je pak 41 miliard korun. 

Ministerstvo dále představilo možnost, která se týká Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Je určena konkrétně pro velké podniky nad 250 zaměstnanců (ve vybraných prioritách a aktivitách), navíc finanční prostředky mohou žadatelé využít na spolufinancování podnikatelských projektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, digitalizace a digitální infrastruktury, rozvoje podnikání, chytré a udržitelné energetiky, cirkulární ekonomiky nebo čisté mobility. Celková alokace je 81,5 miliard korun. Řídícím orgánem je MPO. Co se týče první výzvy Úspora energie, jedná se o snížení energetické náročnosti podnikatelských subjektů. Nebude záležet, jak je podnik velký. Příjem žádostí lze dodat v termínu 1. 9. 2022 – 30. 11. 2023. Dotace jsou ve výši 200 milionů korun.

Mimo jiné se pro malé a střední podniky vytvořil program EXPANZE, kdy žádosti lze podávat do 30. 6. 2023. Především se jedná o zvýhodněné úvěry k úhradě provozních výdajů jako jsou například mzdy, nájemné, náklady na energie, dodavatelsko-odběratelské faktury, pořízení zásob a materiálu apod. Výše úvěru je 1–10 milionů korun.

Opomenout nesmíme ani program Záruka 2015 až 2023. Jedná se o situaci s vynucenou změnou dodavatele energií pro malé a střední podniky do 30. 11. 2023., u kterých v důsledku vynucené změny dodavatele energií došlo k nárůstu cen energií (záloh) o více než 100 % ve srovnání s jednotkovými cenami (zálohami) původního dodavatele. Výše úvěru je maximálně 2 miliony.

Po vzoru covidového programu Covid Plus se chystá program EGAP PLUS. Zmíněný program vychází z Dočasného krizového rámce EK pro státní podporu. Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) bude moci poskytnout záruky za nové individuální úvěry podnikatelským subjektům na provozní kapitál i investice. Ze státního rozpočtu je vyčleněna částka 500 milionů korun, která umožňuje vystavení záruk v objemu 6,25 miliard korun. Navíc MPO připravilo novelu zákona č. 58/1998 Sb., o pojišťování a financování se státní podporou. Vláda návrh schválila 31. srpna 2022. 

Další dotační programy na VaVal v gesci MPO je například program TREND. Jedná se především o podporu výzkumu, vývoje a inovací v období od 1.1. 2020 – 31. 12. 2027. Cílem je hlavně zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti podniků, rozšíření jejich trhů v zahraničí, pronikání na trhy nové či posun výše v globálních hodnotových řetězcích. Poskytovatelem je Technologická agentura České republiky (TA ČR). Dalším neméně důležitým programem je The Country for the Future (období 2020 – 2027). Opět se jedná o zavádění inovací ve firmách, vznik a rozvoj inovativních firem a digitální služby. Prosazování inovací v souladu se standardy Průmyslu 4.0 a klíčovými trendy perspektivních odvětví. Zapomenout nesmíme ani na podporu zahraničního obchodu. MPO realizovalo několik akcí pro slévárenské odvětví v roce 2022. V červnu se uskutečnil Veletrh Euroguss v Norimberku, který je významný mezinárodní veletrh zaměřený na tlakové lití hliníku. Dále Veletrh Cast Forge ve Stuttgartu, kde se v rámci společné české oficiální expozice zúčastnilo 16 českých vystavovatelů včetně Svazu sléváren. V listopadu se odehraje Veletrh Elmi Subcontractors ve švédském Jonkopingu. 

Slévárenský svaz krize

Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance, si připravil přednášku týkající se ekonomických ukazatelů. Z pozice makroekonomiky představil problematiku, která je velmi složitá. Sám pan Bureš přiznal, že to, co zažíváme v posledních letech je opravdu extrém. Hlavním problémem je nedostatek plynu. Zároveň zmínil i  druhou skutečnost, že pokud bude dostatek plynu, ceny i tak zůstanou stejně vysoké. Je povinností EU urychleně najít cenově dostupné zdroje, které zároveň budou udržitelné, stabilní, a zajistí bezpečné zdroje energie. A jak mohou fungovat cenové stropy? Například Evropská Unie by měla nařídit omezení spotřeby elektřiny ve spotřebních špičkách. Pomohlo by i uvalení mimořádné daně na ne-plynové výrobce energie. Zavedení stropu na ceny plynu. Přičemž na druhou stranu pro Českou republiku by byla nejlepší kompenzace ztrát velkým podnikům a velkoodběratelům. 

Jeho kolega Vladislav Kopečný z ČSOB představil limity veřejné podpory od 1.1. 2022 pro velké podniky. Takové limity neplatí pro projekty v oblasti výzkumu, vývoje, úspor energií, OZE a ochrany ŽP. Zajímavé bylo, že se dotace budou rozdělovat nejvíce v Karlovarském a Ústeckém kraji a to kolem 40%. Rovněž zmínil i program Fotovoltaické systémy S/BEZ akumulace. Jsou především podporované projekty od malých, středních či velkých firem (včetně Prahy) do 1 MWp a umístění je nutné pouze na střechy. Příjem žádostí je do 30.11.2022. Jako druhý program je digitalizace, a běží až do konce října. 

Na úplný závěr si připravil krátkou přednášku o stavu v sektoru slévárenství výkonný ředitel Ing. Josef Hlavinka. Vysvětlil, v jakém stavu je slévárenství, problémy, které obor má, jako je růst energií  a další. 

Přihlašte se k odběru a už Vám nic neunikne!

  • Každý týden přinášíme nejzásadnější zprávy z průmyslu, které by neměli uniknout váší pozornosti.

Nepřehlédněte

Více článků