Snaha o větší energetickou nezávislost. To je jeden z trendů uplynulé topné sezony, který se výrazně propisuje do poptávky po jednotlivých řešeních vytápění. Uživatelé více sahají po akumulačních krbech a kamnech, které objekt vytápí i při výpadcích proudu.
Jen v letošní topné sezoně došlo v Česku ke čtyřem takovým událostem většího rázu, nejčastěji vinou silného větru. Podle výrobců krbových a kamnových systémů tak akumulační řešení preferují lidé využívající objekty například v horských či odlehlých oblastech s četnějším výskytem silných poryvů větru.
Výpadek proudu znamená pro domácnost nejen vypnutí světel či spotřebičů zapojených do sítě. Ve velké většině případů přestane fungovat i vytápění interiéru a výrazně tak sníží uživatelský komfort v interiéru. Zejména pak u objektů v odlehlých oblastech, kde opětovné obnovení dodávek elektřiny trvá i déle než celý den.
Bez proudu tisíce domácností
Jen během letošní topné sezony došlo ke 4 případům, kdy byly kvůli různým příčinám bez proudu tisíce domácností. V březnu způsobil výpadek proudu silný vítr, v únoru se pak k němu přidalo i sněžení. Loni v prosinci pak byla příčinou sněhová kalamita a také zřícený strom na dráty vysokého napětí. Nejvážnější situace přitom nastala na začátku letošního února, kdy se bez proudu vinou sněhové bouře ocitlo bez proudu zhruba 100 tisíc domácností. Shodou okolností se tak stalo o víkendu, kdy lidé trávili čas doma.
„Při výběru systému vytápění domácnosti se lidé často zaměřují na energetickou nezávislost, tedy aby vytápění fungovalo stabilně a nemohlo být ovlivněno vnějšími vlivy. V tuto chvíli jsou jediným plně nezávislým řešení, které zvládne vytopit i větší objekt bez elektřiny, akumulační krby a akumulační kamna. Všechny ostatní varianty vytápění elektrický proud v nějaké podobě, ať už ve větší či menší míře, potřebují. Akumulační systémy díky principům sálání a akumulace tepla ze spalování zaručují uživatelům absolutní nezávislost i při přírodních katastrofách, které způsobují částečný blackout,“ řekl Petr Banasinski jednatel společnosti Hoxter, která se zabývá výrobou krbových a kamnových systémů.
Řešení pro horské a izolované oblasti
Podle něj se přitom rostoucí zájem o tato řešení projevuje zejména uživatelů objektů v odlehlých či horských oblastech, které silný vítr trápí v průměru častěji. Kvůli nižším teplotám se v nich zároveň až o dva měsíce prodlužuje topná sezona.
„Často se jedná o domy, které se vyskytují na samotkách mimo zástavbu, nezřídka kdy se jejich majitelé snaží o to, aby byly energeticky soběstačné, už jen proto, že připojení k energetickým sítím je pro takové objekty složitější,“ doplnil Banasinski.
Větší náklonnost k energetické nezávislosti je podle výrobců kamnových a krbových systémů možné u uživatelů pozorovat v posledních dvou letech. Prvotním spouštěčem byla nejistota ohledně plynu a rostoucí ceny elektřiny loni v zimě.
„Poptávka po akumulačních systémech díky tomu vylétla nahoru. V jiných oborech se zase energetická nezávislost propsala do zájmu o fotovoltaiku. Jinými slovy, tyto preference uživatelů je možné pozorovat jak v topné sezoně, tak v teplejších měsících. Letošní větší počet výpadků proudu v zimě byl přitom dalším podpůrným argumentem našich zákazníků, proč po akumulačních krbech a kamnech sahali,“ uvedl Banasinski.
Řada lidí přitom podle něj vidí v akumulačním způsobu vytápění dřevem i další výhodu. Tou je nutnost zpracování poškozeného dřeva v polomech – pokud už silný vítr stromy poničí, mohou uživatelé toto dřevo využít a uskladnit jako palivo do svého krbu či kamen. Musí se totiž stejně pořezat a zlikvidovat.
„Lidé v takovém případě vyzdvihují zároveň uhlíkovou neutralitu vytápění dřevem. Pokud se správně spálí, emituje do ovzduší stejné množství uhlíku, jaké pohltilo v době, kdy bylo ještě součástí stromu. Stromy pak mohou tento oxid uhličitý přeměnit opět na kyslík,“ uzavřel Banasinski.
