Názory | Udržitelnost
Komentář jednatele českého THIMMu Martina Hejla
Evropský obalový průmysl procházel v první polovině roku 2026 intenzivní fází příprav na implementaci nového evropského nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), jehož první vlna opatření vstoupí v platnost již v srpnu. Firmy tak postupně čekají investice do nových strojů, úpravy složení výrobků a další kroky.
Nařízení PPWR je největší změnou na obalovém trhu za poslední dvě dekády a reakce trhu tomu odpovídá. Zvykli jsme si na to, že se v této oblasti žádné velké změny tak často nedějí, vše jde postupně a v menších dávkách. Po příchodu tohoto nařízení je však vidět rozdíl mezi těmi, kteří řeší udržitelnost již léta z vlastní iniciativy a nemusí tak nyní na poslední chvíli přistupovat ke změnám a investicím, a těmi, kteří to dosud neřešili.“
Cíle PPWR se totiž zaměřují primárně na oblast udržitelnosti, konkrétně na redukci obalového odpadu, minimalizaci prázdného prostoru v transportních baleních a absolutní recyklovatelnost materiálů. Tyto kroky pro část firem představují technologické i logistické komplikace, zejména v oblasti sledovatelnosti šarží a prokazování uhlíkové stopy. Pro nás však nařízení komplikací není, naopak jej vítáme.
Na principech udržitelnosti, cirkulární ekonomiky a masivních investic do digitalizace a Průmyslu 4.0 totiž stavíme již řadu let, a proto již velkou část standardů, které PPWR nařizuje, splňujeme. Udržitelnost pro nás není jen pojem, ale přístup, který prolínáme napříč celou výrobou. Máme navíc výhodu materiálu, vlnité lepenky, která je sama o sobě udržitelná. Nemusíme tak řešit například podíl recyklátu, což představuje jednu z největších změn pro výrobce obalů z plastu.
Nové povinnosti však přinesou na všechny vyšší nároky v oblasti evidence, reportingu a dokumentace. Pro některé firmy mohou znamenat potřebu úprav konstrukcí nebo materiálového složení obalů, případně doplnění související dokumentace. Z našeho pohledu je ale důležité zdůraznit, že PPWR nevnímáme pouze jako nový regulatorní požadavek, ale také jako příležitost k dalšímu zefektivnění obalových řešení a podpoře principů cirkulární ekonomiky.
Co však vidíme jako problém, je absence některých pravidel a metodiky, která by veškeré informace sdružovala a dávala jasné mantinely. Nejsou stanovené sankce a chybí stanovené přechodné období, což ve výsledku bude mít přímý důsledek na to, jak rychle se PPWR zvládne implementovat. Nařízení začíná platit v řádu několika dnů, a přesto o spoustě věcí stále probíhají jednání a nejsou jasné informace, podle kterých by obaláři mohli nastavit své interní procesy a úpravy. Předpokládáme tak, že samotná implementace se protáhne.“
V souvislosti s PPWR and velkými investicemi do úprav materiálů a strojů se také otevírá otázka zdražení koncových produktů a na trhu ohledně toho panují značné obavy. Tento mýtus o plošném zdražování obalů je však třeba vyvrátit, protože cena samotného materiálu se bude i nadále odvíjet od cen energií a vstupních surovin, nikoliv od regulace jako takové. Tlak na snižování gramáže papíru a ekonomickou efektivitu v našem oboru fungoval dávno před novou legislativou, přičemž přechod na konstrukce přesně na míru navíc spotřebu materiálu prokazatelně šetří. Co se však výrobcům potravin a spotřebního zboží reálně prodraží, je administrativní náročnost a případné vyvolané investice do úprav a automatizace balicích linek. Právě tato počáteční technologická transformace na straně firem se pak může promítnout do konečné ceny některých produktů pro spotřebitele.
Nová evropská pravidla tak sice přinesou krátkodobý implementační chaos a zvýšené nároky na byznys, ale ve výsledku znamenají obrovskou příležitost k celkovému zefektivnění dodavatelských řetězců. Cestou k úspěchu v obalovém průmyslu už nebude pouhé plnění regulatorních tabulek, ale skutečné hledání chytrých, funkčních a materiálově úsporných řešení, která dávají ekonomický i ekologický smysl zákazníkům i výrobcům. Budoucnost oboru jednoznačně patří průmyslové racionalitě, pokročilé automatizaci a technologické vyspělosti, které nám umožní vyrábět ekologicky a zároveň udržet vysokou konkurenceschopnost českého průmyslu v Evropě.
Hlavní výzvy a přínosy PPWR
✓ Redukce odpadu: Minimalizace prázdného prostoru v baleních.
✓ Udržitelnost: Nutnost přechodu na absolutní recyklovatelnost materiálů.
✓ Efektivita řetězců: Příležitost pro automatizaci a úsporu materiálu.
✓ Administrativa: Zvýšená náročnost na reporting a prokazování uhlíkové stopy.
Zdroj: TZ THIMM a TOPIC PR & Marketing
