Budovy spotřebovávají téměř polovinu evropské energie. Jak tuto bilanci změnit? Petr Řezáč z E.ONu vysvětluje, proč je důležité uvažovat v širších souvislostech a co mohou nabídnout technologie jako Ectogrid, PPA smlouvy nebo decentralizované zdroje.
Často se opakuje, že na provoz budov připadá 40 procent spotřeby energií v Evropské unii. Aby se jejich energetická náročnost snížila, je třeba nejen stavět efektivní nové stavby, ale zejména rekonstruovat ty stávající. Dá se vyjádřit, jak moc je tuzemský nemovitostní fond z hlediska efektivity provozu nevyhovující?
Budovy a energetické systémy výroby hrají hlavní roli ve snižování globálních emisí skleníkových plynů. U nás bylo až 40 % budov postaveno před rokem 1960 a více než 75 % z nich nesplňuje dnešní energetické normy.
,,Proto je třeba se zaměřit nejen na nové stavby, ale také na renovaci těch stávajících.„
Pro naplnění cílů evropské Zelené dohody je nezbytné dále snižovat energetickou náročnost budov, modernizovat systémy ohřevu vody, vytápění a chlazení, například prostřednictvím tepelných čerpadel typu voda-vzduch či vzduch-vzduch v kombinaci s fotovoltaikou, zejména pro napájení samotných čerpadel. Ideální jsou systémová řešení pro celé městské čtvrti nebo obce, známá jako City Quarters Solutions.
Potřebnou rekonstrukcí projde jen zhruba procento budov ročně, tempo by bylo třeba ztrojnásobit. Občas zaznívá, že české domácnosti nemají na takové investice potřebný kapitál, na druhou stranu těžko může vše dotovat stát. Jaké řešení vidíte jako schůdné?
Česká republika potřebuje zrychlit tempo renovací, protože aktuální 1 % ročně nestačí. Podle nově upravených evropských směrnic je třeba dosáhnout alespoň 2–3 % ročně.
Můžeme se inspirovat v zahraničí. Existuje řada příkladů, včetně zavedení národních strategií financování udržitelnosti prostřednictvím zelených dluhopisů. V Česku zatím podobný nástroj chybí. Je proto nezbytné provést rozsáhlou transformaci legislativy, zlepšit přípravu a zadávání projektů a nastavit promyšlený systém financování, včetně možnosti daňových odpočtů. Velmi důležité je také vytvořit jednotné kontaktní centrum typu one stop solution center pro obce, které jim pomůže zorientovat se v dostupných možnostech. Taková podpora by se měla týkat jak nových developmentů, tak rekonstrukcí stávajících budov.
Už dříve jste zmiňoval, že problémem je legislativa a také nepřipravenost státu a obcí. Jde tu především o zdlouhavé povolovací procesy, nebo existují i jiné bariéry?
Municipality představují zásadní nástroj k dosažení cílů úspor energie a celkové dekarbonizace ekonomiky. K dosažení ambiciózních cílů přispívají nové technologie, jako jsou chytré distribuční sítě tepla a chladu nebo služby flexibility pro elektrizační síť na místní úrovni.
Města a obce však často postrádají kapacity pro kvalitní přípravu projektů a mnohé z nich se plánují nahodile podle aktuální situace, čímž ztrácí potenciální synergie. Významné úspory lze kromě budov dosáhnout i ve veřejném osvětlení – v některých případech až 80 %.
Dalším tématem je „dostupné bydlení“, o kterém všichni mluví, ale dosud bylo realizováno jen minimum konkrétních projektů.
Digitalizace selhala, přesto řada změn v rámci nového stavebního zákona vstoupila v platnost. Může to pomoci?
Jen částečně. Digitalizace a změny ve stavebním řízení zatím přinesly spíše frustraci. Důsledek je evidentní. Klesá počet povolení, úřady nestíhají a jsou zavaleny žádostmi a developery to odrazuje. Někteří už připravují projekty v zahraničí, kde je legislativní proces rychlejší a předvídatelnější. Výsledkem je další zpožďování výstavby a růst cen.
Když se zaměříme přímo na možnosti rekonstrukcí a vezmeme například širší centrum Prahy, není zde až příliš mnoho budov, které půjde těžko obalit izolací, vyměnit jejich okna a na střechy dát fotovoltaiku? Co tedy s nimi?
Rekonstrukce historických objektů je náročnější, zejména u památkově chráněných budov, kde nelze uplatnit standardní postupy.
V těchto případech je důležité zaměřit se na způsob využití a provoz objektu a navrhnout energetické řešení šité na míru.
U budov postavených v 50., 60. a 70. letech je situace příznivější, protože zde je možné modernizovat i stavební obálku a tím zvýšit energetickou efektivitu.
Zatímco pozornost bývá upřena na jednotlivé stavby, vy se zabýváte chytrými řešeními, kdy si jednotlivé objekty vypomáhají. Můžete přiblížit, jak to může fungovat?
Zaměřujeme se na celkový energetický management budov. Klientům nabízíme nejen technologie, které šetří energii nebo ji vyrábějí z obnovitelných zdrojů, ale také pokročilé systémy řízení a monitoringu. Spolupracujeme s developery nejen na úrovni jednotlivých objektů, ale celých čtvrtí či obcí. Čerpáme z rozsáhlých zkušeností mezinárodní skupiny E.ON, zejména ze Skandinávie, kde tato řešení běžně fungují.
,,Mezi příklady patří systém Ectogrid, který umožňuje efektivní sdílení tepla a chladu, nebo dlouhodobé smlouvy PPA (Power Purchase Agreement).“
Ty představují strategické partnerství mezi výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů a odběratelem, kde se předem stanoví výkupní cena na dobu 10 až 15 let. Výrobci to zajišťuje stabilní příjem a lepší podmínky pro financování projektu, zatímco odběratel má zajištěnou dodávku zelené elektřiny za předvídatelnou cenu, často výhodnější než tržní sazby. Tento model je využitelný jak pro velké podniky, tak pro municipality nebo areály s vysokou spotřebou energie.
Existují konkrétní realizace, ať už u nás, nebo v zahraničí?
Samozřejmě. Realizace a provoz takových systémů najdeme například v Medicon Village ve švédském Lundu, kde je využíván systém Ectogrid pro efektivní sdílení tepla a chladu mezi jednotlivými objekty. V přípravě je také projekt Silvertown v Londýně – plánovaná městská čtvrť s 6 000 byty, kancelářskými budovami a datovými centry, které budou napojeny na jednotný energetický systém. Ectogrid se rozvíjí i v dalších městech, například v Mnichově a Miláně. Jde o chráněné technologické řešení, které je zajištěno desítkami patentů.
Chystáte aktuálně nějaký podobně zajímavý projekt?
Ano, několik. Zmínit mohu přípravu developerského projektu Westpoint v Praze. V první etapě navrhujeme a realizujeme systém vytápění a chlazení, obnovitelné zdroje, dobíjecí stanice pro elektromobily a komplexní energetický management.
Jsou podobná řešení proveditelná právě i ve staré zástavbě, jejíž klasická rekonstrukce je problém?
Ano. I starší objekty lze napojit do sdíleného systému, kde mohou využívat přebytky energie, ať už tepelné, nebo elektrické.
Největší část energie v budovách spotřebuje vytápění. Udržitelnou mantrou jsou dnes tepelná čerpadla. Vidíte větší perspektivu v těch, která čerpají energii z okolního vzduchu, nebo spíše v geotermální energii?
V současnosti vidíme největší perspektivu v kombinaci decentralizovaných a diverzifikovaných zdrojů výroby přímo na místě spotřeby, bez ztrát při distribuci. Využívají se kombinace tepelných čerpadel vzduch–voda a země–voda, často doplněné o bivalenci a záložní zdroje. Důležitým prvkem je integrace s fotovoltaickými systémy, které pokrývají část energetické potřeby čerpadel.
,,Výhodou těchto řešení je vysoká efektivita, nezávislost na centrálních systémech rozvodů tepla a elektřiny a zároveň možnost jedním systémem pokrýt potřeby vytápění i chlazení.„
Vrty do země jsou mnohem nákladnější. Mají dostatečnou návratnost?
Ano, pokud se vrty správně navrhnou a realizují. Není nutné celý systém dimenzovat na 100 % výkonu. Návrh je možné optimalizovat vhodným doplněním bivalentních zdrojů nebo instalací fotovoltaiky. Výhodou je dlouhá životnost vrtů, která odpovídá životnosti stavby. Jedná se o uzavřený systém, který efektivně využívá geotermální potenciál země.
Jsou na obzoru nějaká další řešení či inovace, které by mohly energetickou bilanci budov výrazně vylepšit?
Rozhodně ano. Velký potenciál vidíme například v zavádění nízkonapěťových technologií, digitalizaci správy budov a pokročilých systémech řízení a regulace energetických toků. Klíčovou roli zde hraje práce s daty. Jejich sběr, vyhodnocení a schopnost na základě nich efektivně optimalizovat provoz celých objektů i městských celků. Pokud budeme tyto nástroje chytře kombinovat s decentralizovanými zdroji a flexibilními systémy, začnou se budovy chovat jako aktivní prvek energetické soustavy. Nejen jako konzumenti, ale i jako producenti a regulátoři.
Zdroj: redakce
