Máme před sebou nový týden a tak opět nastal ten nejlepší čas si zrekapitulovat vůbec ty nejdůležitější události z domova i zahraničí z proběhnuvšího týdne, jež by čtenářům našeho webového portálu neměly ujít. Jaké zprávy hýbaly v minulém týdnu českým internetem? Nové vydání naší rubriky Pondělník Světa průmyslu je tu.
Růst české ekonomiky se na konci roku takřka zastavil
Statistici v pátek zhoršili svůj odhad z ledna, kdy predikovali růst české ekonomiky v minulém roce o 2,5%, nově vidí růst české ekonomiky v loňském roce jen na úrovni 2,4%. Loňský poslední kvartál navíc ekonomika rostla o pouhých 0,2%, což znamenalo druhý kvartální pokles a Česká republika se tak podle všeho dostala do technické recese. Za technickou recesi ekonomové označují takový vývoj ekonomiky, kdy ve dvou kvartálech po sobě dojde k poklesu sezónně očištěného reálného čtvrtletního HDP. Zahraničního obchod skončil po 19 letech v záporu, když klesl meziročně o 187,6 miliardy korun a jeho saldo je minus 8,3 miliardy. Ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet uvedl: „Významně klesaly i výdaje na potraviny, které se meziročně snížily o více než deset procent, ale pokles byl zaznamenán i u dalších položek. Rostly pouze výdaje za služby.“
Cena zlata je 10 procent pod inflací
České hospodářství se od třetího kvartálu loňského roku nachází v recesi. Současný ekonomický vývoj ovlivňuje i chuť firem investovat. Českou ekonomiku ale turbulentní roky teprve čekají. „Vzhledem ke zvýšeným nákladům na obsluhu provozních úvěrů a vysokým cenám energií jsou firmy pod tlakem a jejich motivace investovat je na bodě mrazu – to potvrdil i nedávný průzkum mezi firmami, kde 64 procent firem uvedlo, že jejich investice jsou minimální. To se samozřejmě odráží v celkové ekonomické situaci celé země. Otázkou zůstává, kdy se začne tato represe propisovat významně do reálné ekonomiky v podobě vyšší nezaměstnanosti, hlubšího poklesu HDP a dalšího zvyšování státního dluhu. V delším období pak v poklesu konkurenceschopnosti domácí produkce,“ řekl Roman Pilíšek, ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy. „Výchozí cena unce zlata na začátku vzniku samostatné České republiky, tedy i vzniku české koruny, byla 9 660 korun. Výchozí hodnota indexu je 100. Následně na konci každého měsíce zjistíme cenu jedné unce zlata a očistíme ji o meziroční míru inflace. Pokud je hodnota zlata pod výchozí cenou na začátku roku 1993, pak je zlato v korunách k inflaci podhodnocené, naopak pokud je nad výchozí cenou, pak nadhodnocené. Burzovní cena zlata k poslednímu únorovému dni letošního roku byla 40 365 korun za unci. Míra inflace ke stejnému datu byla zhruba 16,5 procenta. Index k tomuto datu má tak hodnotu 90. Aktuálně je tedy cena zlata 10 procent pod inflací, kde byla naposledy v říjnu roku 2018,“ popsal výpočet Roman Pilíšek.
Bez možnosti používat syntetická paliva Česká republika nepodpoří zákaz spalovacích motorů
V pátek to v Berlíně po jednání s německým protějškem prohlásil český ministr dopravy Martin Kupka. „Ani Česká republika nepodpoří zákaz prodeje nových osobních vozidel se spalovacími motory po roce 2035, pokud nebude jasná podmínka, na které se podílela Česká republika v rámci českého předsednictví, totiž umožnění spalování syntetických paliv ve spalovacích motorech, toto je klíčová podmínka, kterou sdílíme, a budeme v tomto směru postupovat společně.“ Česká republika i Německo považují návrh chystané unijní emisní normy Euro 7 za nerealistický a odmítají ho.
