Máme před sebou nový týden a tak opět nastal ten nejlepší čas si zrekapitulovat vůbec ty nejdůležitější události z domova i zahraničí z proběhnuvšího týdne, jež by čtenářům našeho webového portálu neměly ujít. Jaké zprávy hýbaly v minulém týdnu českým internetem? Páté vydání naší nové rubriky Pondělník Světa průmyslu je tu.
Důvěra v českou ekonomiku neustále klesá. Roste počet firem, které se obávají krachu
Důvěra v českou ekonomiku se snižuje nepřetržitě již 5 měsíců. Oproti září, kdy poklesla o 4 body, však v říjnu propad výrazně zpomalil, když klesla pouze o 0,4 bodu na 89,8 bodů. Víra v českou ekonomiku se dlouhodobě propadá u podnikatelů i spotřebitelů – jak vyplývá z dat ČSÚ u spotřebitelů se snížila na vůbec nejnižší hodnotu od začátku jejího zjišťování v lednu 2003. Vůbec nejvyšší v historii jsou obavy domácností ze zhoršení jejich vlastní finanční situace. Velké obavy také panují z vývoje celkové hospodářské situace a ze zvyšování nezaměstnanosti.
Mezitím se řada firem začíná obávat krachu svého podnikání. Obrovské náklady na energie si pravděpodobně budou vybírat svou daň, protože od nového roku mohou až dvě třetiny českých firem přejít na spotové ceníky energií – končí jim fixace a rozumné cenové nabídky není možné sehnat. Pro českou ekonomiku, jednu z nejprůmyslovějších zemí EU, může mít situace zásadní dopady a nejsou to pouze průmyslníci, kteří hledí se strachem na nejistou budoucnost. Dle průzkumu Centra pro rodinné firmy se hned 15 % českých rodinných firem obává, že nepřežije následující 2 roky.
Podle člena bankovní rady Tomáše Holuba by ČNB v rámci boje s inflací měla ještě zvýšit úrokové sazby
Česká národní banka, během 12 měsíců zpřísňování měnové politiky zvýšila základní úrokovou sazbu na 6,75 %, inflace v ČR přesto dosáhla v září na 18 % – pátá nejvyšší hodnota v EU. Centrální banka by tak podle Tomáš Holuba měla ještě minimálně jednou zvýšit úrokové sazby, aby v prostředí rostoucího inflačního očekávání jasně signalizovala, že to se snižováním inflace myslí vážně. Holub je však s tímto názorem v bankovní radě, kterou nově vede odpůrce zvyšování sazeb Aleš Michl, v menšině. Pro srovnání – Evropská centrální banka v minulém týdnu zvýšila základní úrokovou sazbu na 2 %, v USA aktuálně činí 3,25 %. V Evropské unii a Spojených státech se však potýkají s inflací na úrovni 9,9 respektive 8,2 %.
Češi kvůli krizi výrazné šetří, ovšem nikoliv ve všech oblastech
Nadprůměrně teplý říjen podpořil snažení lidí šetřit, ve třetím říjnovém týdnu tak byla spotřeba plynu českých domácností v meziročním srovnání o 22,1 % nižší. Spotřeba plynu přitom byla nižší i ve srovnání s roky 2020 a 2021, což platí doposud i pro všechny měsíce tohoto roku. Zásadní pro celoroční náklady na energie jsou však především zimní měsíce. Potěšující tak je zpráva, že cena plynu na evropské burze v minulém týdnu poprvé od června 2022 klesla pod 100 eur za MWh.
Kromě šetření na výdajích na energie Češi také chodí méně do restaurací. Přes polovinu Čechů omezilo v souvislosti se současnou krizí návštěvy restaurací a téměř stejný počet šetří na nákupech a kupuje levnější potraviny. To však není příliš potěšující zpráva, neboť několik nezávislých studií zjistilo, že méně kvalitní stravování zhoršuje zdravotní stav lidí, kvalitu života a má vliv na pohodu v práci i pracovní výkon. Oblasti, kde naopak Češi nehodlají slevit ze svých výdajových návyků, jsou výdaje za alkohol a kouření, jež zůstávají na stabilní úrovni.
Největší světové ekonomiky (zatím) rostou
Zatímco data o růstu HDP ČR za třetí kvartál zatím vykázána nebyla, ze zahraničí zaujalo v minulém týdnu hned několik zpráv o vývoji tamních ekonomik. Největší ekonomika světa, americká, ve třetím čtvrtletí 2022 vzrostla v meziročním srovnání o 2,6 % po poklesu o 0,6 % ve druhém kvartále. Čínská ekonomika se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 3,9 %, tedy více, než se čekalo. Německá ekonomika pak ve třetím kvartále navzdory energetické krizi rovněž vzrostla. V meziročním srovnání se HDP Německa ve třetím čtvrtletí zvýšil o 1,2 %. Analytici přitom čekali růst o 0,8 %. Zároveň pak opět stoupla německá inflace, která v říjnu dosáhla na 10,4 %. Za vysokou inflací stojí zejména ceny energií, které v říjnu meziročně stouply o 43 %.
Sněmovnou prošel návrh rozpočtu na rok 2023
Poslanecká sněmovna ve středu schválila návrh státního rozpočtu na příští rok počítající se schodkem 295 miliard Kč. Podle premiéra Petra Fialy je tento rozpočet válečný a krizový a zajistí bezpečnost i nutné investice a občanům zajistí nadstandardní pomoc. Příjmy rozpočtu na příští rok mají činit 1,93 bilionu Kč a výdaje 2,22 bilionu Kč. Z navrhovaného rozpočtu by mělo připadnout přibližně 200 miliard Kč na pomoc s rostoucími cenami energií. Výdaje na investice by měly činit asi 203 miliard Kč. Ze státního rozpočtu půjde o 127 miliard Kč, 76 miliard Kč by pak mělo plynout z evropských zdrojů.
Česká republika patřila až nedávna k nejméně zadluženým zemím v rámci EU – v minulé dekádě se dlouhodobě pohybovala okolo čtvrté příčky. V roce 2021 se však propadla až na 8. příčku, když loni vzrostl český veřejný dluh o 4,3 % HDP – vůbec nejvíce v rámci EU. Letos na tom nejsme s jeho prohlubováním o moc lépe, když v prvním pololetí letošního roku rostl českých veřejný dluh druhým nejrychlejším tempem z evropské sedmadvacítky – hned za Rumunskem. Česko se tak udrželo v čele evropských zemí, kterým dluh roste nejrychleji. Tuzemský veřejný dluh dosáhl koncem prvního pololetí letošního roku 2,793 bilionu Kč a příští rok to dle nově schváleného rozpočtu pravděpodobně nebude lepší, když veřejný dluh překoná hranicí 3 bilionů Kč.
Ziskovost automobilky Škoda Auto v meziročním srovnání klesla
Jak jsme vás informovali minulý týden, Škoda Auto v meziročním srovnání dodala zákazníkům o 0,2 % méně vozů než za prvních 9 měsíců roku 2021. Mnohem výrazněji se však propadl provozní zisk mladoboleslavské automobilky. Jak vyplývá ze zprávy o výsledcích hospodaření mateřského koncernu Volkswagen Group, provozní zisk Škody Auto za první tři kvartály letošní roku klesl na 21 miliard Kč z loňských 22 miliard Kč – pokles o 4,9 %. Na poklesu provozní ziskovosti se negativně projevil růst nákladů a vývoj směnných kurzů. Pozitivně se na podnikání automobilky neodrazil ani válečný konflikt na Ukrajině. Škoda auto přerušila kvůli invazi na Ukrajinu výrobu ve svých ruských závodech v Kaluze a Nižním Novgorodu a také zastavila export svých vorů do Ruska – druhého největšího trhu automobilky v roce 2021.
Zaujalo nás:
Dopravní zácpy? Neznáme!
Skoro každý malý (ale i velký) kluk alespoň na chvíli zatoužil být kosmonautem, nebo pilotem letadla, či vrtulníku. Jen málokterému to ale vyjde. O provozování firmy, specializující se na prodej, pronájem, servis, letecké školení, ale i na leteckou dopravu, jsme si přímo na hradeckém letišti povídali s jednatelem firmy HELI CZECH s.r.o., panem Ing. Jiřím Podolským.
Partneři Pondělníku:
