Pondělník Světa průmyslu 24. 10. 2022

Pondělník Světa průmyslu 24. 10. 2022

Nejčtenější

Máme před sebou nový týden a tak opět nastal ten nejlepší čas si zrekapitulovat vůbec ty nejdůležitější události z domova i zahraničí z proběhnuvšího týdne, jež by čtenářům našeho webového portálu neměly ujít. Jaké zprávy hýbaly v minulém týdnu českým internetem? Čtvrté vydání naší nové rubriky Pondělník Světa průmyslu je tu. 

Zpomalení německé ekonomiky hrozbou pro celou eurozónu 

Přestože velkoobchodní ceny plynu v posledních dnech klesly nejníže od června, stále zůstávají výrazně vyšší než před rokem. Proto je více než pravděpodobné, že ekonomika eurozóny v příštím roce poklesne. Ačkoliv by měly významné ekonomiky typu Francie, Španělska a Itálie v roce 2023 růst, za předpokládaný pokles HDP eurozóny o 0,1 % by mělo být zodpovědné Německo. Náš západní soused je silně závislý na ruském zemním plynu a díky skokovému nárůstu cen energií značně rostou životní náklady tamních spotřebitelů a zároveň klesá podnikatelská důvěra v ekonomiku. Dle zprávy zveřejněné německou centrální bankou by vysoké náklady na energie mohly způsobit pokles průmyslové výroby. Propad kupní síly domácností by pak mohl vést ke snížení spotřebitelských výdajů. Důsledkem by měl být pokles německého hospodářství, největší ekonomiky bloku 19 zemích platících eurem, o 0,5 %. 

Růst cen českých výrobců neustává. Výrazně vzrostla výroba aut 

Přípravy na letošní vánoční svátky se Čechům výrazně prodraží. Meziroční růst cen výrobců pokračoval v Česku také v září.  Z údajů, které v pondělí zveřejnil na svém webu Český statistický úřad, vyplývá, že nejvíce opět stouply ceny zemědělských výrobců, a to o 33,6 procenta. Ceny průmyslových výrobců byly proti loňskému září vyšší o 25,8 procenta, stavební práce zdražily o 13,1 procenta a tržní služby pro podniky o 6,8 procenta. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Právě zdražování zemědělských výrobců se značně projevuje na cenách potravin. K nejvíce zdražujícímu zboží totiž patří mouka (meziroční růst ceny o 61 %), mléko (meziroční růst ceny o 50 %) a máslo, oleje nebo cukr (meziroční růst ceny o 34 %).

Na českém území bylo za první tři kvartály letošního roku vyrobeno 913 148 vozů, což představuje přibližně 10% meziroční nárůst. Jenom v září přitom bylo vyrobeno 111 374 automobilů, což je téměř dvojnásobek oproti loňskému roku. Škoda Auto, největší česká automobilka, vyprodukovala za prvních devět měsíců letošního roku v závodech v Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí 513 508 osobních automobilů (meziroční pokles o 0,2 %). Továrna automobilky Hyundai v Nošovicích letos zvýšila výrobu na 242 900 osobních automobilů (meziroční růst o 17 %). Kolínská Toyota pak navýšila výrobu dokonce o 42 % na 156 740 aut. 

Míra inflace v eurozóně nadále překonává rekordy 

Poté, co byla v ČR vykázána v září nejvyšší inflace od prosince 1993 (17,8 % – pátá nejvyšší hodnota v rámci EU), oznamoval zářijovou inflaci v evropské unii také Eurostat. Ze srpnových 10,1 % vzrostla na 10,9 % – historicky nejvyšší hodnota. Nejrychleji roste cenová hladina v pobaltských státech – Estonsko, Litva, Lotyško – a Maďarsku, kde přesahuje meziroční míra inflace 20 %. Ceny přitom rostly výrazně rychleji než loni, kdy se na ekonomice ještě naplno neprojevovalo postpandemické oživení a energetická krize. Tehdy činila míra inflace v Evropské Unii 3,6 procenta, v 19 státech eurozóny pak 3,4 procenta, přičemž v letošním záři činila míra inflace v zemích platících eurem 9,9 %. 

Mimořádná daň pro banky a další společnosti bude platit až od příštího roku. Dočkáme se stavby gigafactory v západních Čechách? 

Původní vyjádření ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky o tom, že připadá v úvahu zdanění mimořádných zisků vybraných firem už od letošního roku, vyvolalo krom jiného výrazný propad akcií na pražské burze. Nakonec se ale během středy vláda shodla, že daň bude platit až od příštího roku. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura. Vláda se tak rozhodla navzdory faktu, že účinnost takzvané windfall tax projednávala i s ústavními právníky a platnost daně i pro letošní rok by podle jejich názoru nebyla protiústavní. Krom toho i evropské nařízení umožňuje uplatnit tuto daň už od letoška. Ministerstvo financí chce daň z neočekávaných zisků uplatňovat v letech 2023 až 2025. Má se vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky.

Mezitím se Volkswagen rozhoduje, kde postaví továrnu na baterie do elektroautomobilů. Česká vláda by chtěla, aby továrna vznikla u Plzně, přičemž by podle předsedy představenstva Škoda Auto Klause Zellmera rozhodnutí o umístění gigafactory mohlo padnout do konce roku. Kromě lokality u Plzně jsou podle něj ve hře ještě místa v Polsku a Maďarsku. Nadějnější slova pak zazněla z úst Martina Jahna. Podle člena představenstva Škoda Auto by stavba továrny na výrobu baterií pro elektromobily koncernu Volkswagen měla, v případě odsouhlasení projektu, začít na záložním armádním letišti Líně u Plzně ve třetím čtvrtletí roku 2024. V závodě by pak měla být zahájena výroba v průběhu roku 2027.

Zadlužení ČR roste ještě rychleji, než se očekávalo

Státní dluh za letošní tři čtvrtletí vzrostl o 424,7 miliardy korun na 2,89 bilionu korun. Ministerstvo financí přitom v dubnové aktualizaci strategie financování státního dluhu očekávalo, že za celý letošní rok státní dluh vzroste na 2,73 bilionu korun. Rychlejší růst zadlužení ministerstvo zdůvodňuje především předfinancováním schodku státního rozpočtu na celý letošní rok. Za první tři čtvrtletí vydalo ministerstvo korunové dluhopisy se splatností nad jeden rok za 390 miliard korun, přičemž došlo k pokrytí všech letošních splátek státního dluhu a předfinancování významné části schodku státního rozpočtu.

Přihlašte se k odběru a už Vám nic neunikne!

  • Každý týden přinášíme nejzásadnější zprávy z průmyslu, které by neměli uniknout váší pozornosti.

Nepřehlédněte

Více článků