Před 30 lety v Kralicích na Hané vzniklo sdružení dvou fyzických osob LINA, jejichž hlavním výrobním programem bylo zhotovování výlisků, přípravků a jednotlivých forem pro vstřikování plastických hmot a pryže. Tato aktivita se v roce 1997 přetavila pod značku LINAPLAST, která se stále může pyšnit titulem ryze česká firma. LINAPLAST je předním dodavatelem pro automobilový průmysl.
Na trhu jste od roku 1991, resp. 1997. Kam se LINAPLAST za ty tři desítky let posunul?
Jednoduše řečeno z garáže jsme vyrostli do velké společnosti. Tedy z myšlenky a píle našeho majitele na začátku, až po moderní českou firmu, která dodává komplexní služby a výrobky, především pro automotive. Náš vývoj stále pokračuje a naše cíle rostou spolu s námi…
Kromě tradiční nástrojárny a lisovny máte novou divizi – AUTOMATIZACE. Jakou má roli v LINAPLASTu?
V roce 2017 se firma rozhodla řešit problémy s instalovanou automatizaci po svém, a svůj tým posílila o odborníky z odvětví průmyslové automatizace. Tento tým za rok práce v LINAPLASTU optimalizoval výrobní zařízení a linky dodané externími dodavateli. Na základě této vlastní zkušenosti jsme v roce 2018 začali dodávat automatizační řešení i externím zákazníkům.
Nyní má oddělení automatizace 25 kmenových zaměstnanců a dokončujeme pro ně nové moderní prostory a výrobní halu o rozloze 1800 m2. Postupně jsme získali velice zajímavé projekty a opakovaně se k nám zákazníci vrací. Jsme výrobní firma, a dokážeme na základě vlastních zkušeností naše zařízení a linky dodat tak, aby plnily požadavky zákazníků hned na první dobrou
Nedávno jste publikovali video o digitalizaci divize PLASTY, konkrétně o bezvýkresové výrobě…
Chtěli jsme dát světu vědět, že jsme úspěšně ukončili první etapu digitalizace s výsledky, které jsou pozitivní pro celý podnik. Chtěli jsme inspirovat firmy, které nad digitalizací stále ještě váhají, aby se nebály a šly do toho. Rovněž jsme chtěli zdůraznit, že náklady pro zavedení jednotlivých fází digitalizace nejsou astronomické, a také že digitalizaci lze s vhodně vybraným partnerem realizovat snadno a rychle.
Řekněme si na rovinu, digitalizace není jen o robotech a automatických skladech, ale je třeba ji realizovat i v technických kancelářích, nákupu, atd. Na video se můžete podívat na youtube pod názvem Bezvýkresová výroba na kanále AV ENGINEERING, a. s.
Sdělujete, že DIGITALIZUJETE LINAPLAST – proč jste se tímto směrem vydali? Odkud vzešla iniciativa digitalizovat?
Potřebovali jsme a potřebujeme zkracovat dodací termíny našim zákazníkům. V tom vidíme konkurenční výhodu. Ve výrobě jsme už mnoho prostoru nenašli. Proto jsme hledali časové úspory v jiných částech podniku. Ukázalo se, že můžeme zrychlit termíny vydávání dokumentace do výroby, pokud nebudeme kreslit tradiční technické výkresy, ale přistoupíme k přenosu informací z konstrukce do výroby jinak. Přešli jsme ke sdílení počítačových konstrukčních modelů forem s výrobou.
Jak se díváte na digitalizaci Vy osobně?
Je potřeba nejdříve definovat, jak vnímáme digitalizaci my a jak jí může vnímat někdo jiný. My jsme s digitalizací začali již v roce 2000 – nasadili jsme 3D konstrukční software Pro/ENGINEER (dnes Creo). Obecně to můžeme považovat za první krok digitalizace, protože v té době u nás hrály významnou roli papírové výkresy a dokumenty. V roce 2009 jsme zavedli nezbytné nástroje z oblasti PLM – tedy řízení a sdílení elektronické (digitální) dokumentace. Bez PLM by automatizovaný přenos digitálních informací a změn mezi konstrukcí, nákupem, technologií, výrobou, oddělením kvality, montáží a servisem nebylo možné efektivně zvládnout.
Zavedení PLM software Windchill umožnilo centralizovat informace na jednom místě. Tato centrální databáze dnes poskytuje všem uživatelům vždy aktuální, přesné informace. Nic nehledáte, protože vše je na jednom místě. Bez této fáze by další posun byl obtížný, dovolím si tvrdit, že nemožný. Aktuální fáze digitalizace podniku je pojmenována Bezvýkresová výroba. Výkresy momentálně děláme pouze, když práci zadáváme externím výrobcům.
Proč bezvýkresová výroba?
Na výkrese nebylo vždy všechno jasné a často nastával problém orientovat se zvláště u výkresů složitých dílů a forem. V „éře výkresů“ bylo pravidlem, že výroba potřebovala po konstruktérech vysvětlit nejasnosti. Neustálé konzultace, dohledávání informací a vysvětlování zdržovalo obě strany. Proto jsme hledali způsob, jak tuto časovou zátěž odstranit. A proto jsme také zavedli 3D počítačové konstrukční modely jako hlavní nositele informací. Konstruktér jej vytvoří, vysdílí dovnitř podniku a pracovník ve výrobě jej vyhledá, prohlíží a bere z něj informace pro svou práci.
Ve 3D prostoru je vše názornější a srozumitelnější. Navíc uživatelé ve výrobě si mohou doměřit jakýkoliv rozměr, pro větší přehlednost si mohou počítačový rozměr „rozřezat“, mohou doplňovat poznámky pro sebe i zpětně pro konstruktéry. Přechod od klasických technických výkresů k 3D počítačovým modelům je přechod o od statické informace k živému, plně srozumitelnému prostředí. Dnes si každý dokáže otevřít přímo u výrobního stroje modely jednotlivých dílů, které má vyrobit nebo smontovat.
Co bylo ve firmě potřeba změnit pro dosažení cílů?
Z pohledu majitele nebyl žádný problém; je to vizionář a každé zlepšení kvituje a aktivně podporuje jeho zavedení. Ve výrobě už to tak lehké nebylo. Ale bylo důležité nepodlehnout některým kolegům, kteří nechtěli ze zaběhnutého „režimu výkresů“ ustoupit. Byl to pro ně šok, když nedostali výkres, ale tablet s přístupem do centrální databáze, a když se měli přeorientovat na prohlížení 3D modelů. Ale nyní by se nikdo z dílny už k výkresům nevrátil, to jsem přesvědčen.
Jak jste dokázali přesvědčit lidi, že změnu je potřeba udělat a že jí mají přijmout?
Kolegy jsem nepřesvědčoval. Měli jsme od počátku podporu vícero pracovníků z výroby a montáže. Vedle toho bylo nutné dobře připravit samotnou realizací. U automatizace to bylo jednoduché, protože tam se tým teprve tvořil a výkresy jsme dělali pouze na prvotních projektech. V nástrojárně se po pečlivé přípravě vydala první forma do výroby bez výkresů a bylo to. Samozřejmě bylo nutné zpočátku pomoci kolegům na dílně. Přistupovat k nim jednotlivě a vše jim vysvětlit, ukázat. Po prvních dvou takto provedených zakázkách bylo vše srozumitelné. Nově kolegy u CNC zaučujeme na terminálech přímo strojů.
Vše klaplo na poprvé, nebo jste šli slepými uličkami, bylo potřeba upravit koncept, procesy?
Vše MUSELO klapnout napoprvé, jinak bychom nesplnili termín výroby a dodávky forem. Nebylo cesty zpět. Důležitá byla příprava před samotnou realizací.
Jak dlouho tato etapa digitalizace trvala?
Příprava trvala půl roku.
Dá se již vyhodnotit, co bezvýkresová výroba LINAPLASTu přinesla?
Přínosem je zrychlení jednotlivých zakázek, přehlednost, lepší povědomí výroby o daném projektu, úspora peněz, méně chyb. Například dříve nám vydání kompletní dokumentace k výrobě formy trvalo v průměru 14 dní. A nyní jsme na polovičním času, tedy na jednom kalendářním týdnu. Toto zkracování termínů na vydávání dokumentace nám přináší snížení nákladů o 500 tis. Kč za rok. Šetříme čas i peníze a můžeme se věnovat dalším zakázkám. A to je prostor pro další příjmy podniku.
Kam bude LINAPLAST směřovat v oblasti digitalizace v následujícím období?
Nyní pracujeme na zdokonalení interního SW pro řízení projektů a výroby. Je už funkční v závodě automatizace a chceme jej zavádět i v nástrojárně. Dále chceme zdokonalovat systém bezvýkresové výroby, kde na základě dosavadních zkušeností vidíme nové možnosti pro zlepšení.
Rozhovor ve spolupráci s AV ENGINEERING a.s. poskytl Ing. Karel Novotný, technický ředitel LINAPLAST s.r.o.
