Povinnost využívání BIM se prozatím posouvá. Už dnes umožňuje digitálně zpracovávat projekty v sedmi rozměrech

Povinnost využívání BIM se prozatím posouvá. Už dnes umožňuje digitálně zpracovávat projekty v sedmi rozměrech

Nejčtenější

Ačkoli se v řadě západních zemí technologie BIM již pevně etablovala, v českém stavebnictví je její využívání prozatím doménou spíše větších firem. Zásadní přínosy, které takzvané digitální dvojče nabízí, zahrnují lepší efektivitu práce, vyšší transparentnost či snížení chybovosti v rámci celého procesu. Od roku 2024 by mělo být využití BIM v Česku povinné u všech nadlimitních veřejných zakázek.

Sektor stavebnictví si vůči digitalizaci obecně zachovává spíše zdrženlivý odstup. Jednou z inovací, kterou si však v tomto směru již některé společnosti z oboru osvojily, je takzvané BIM (Building Information Modeling – informační model budovy). Tato technologie spočívá ve vytvoření virtuálního prototypu investice, takzvaného digitálního dvojčete. „V něm jsou sdruženy veškeré informace o projektu v jedné komplexní digitální databázi. Model se používá v rané fázi přípravy investice, během realizace, ale i po dokončení stavby. Výhodou je, že data jsou jednoduše dostupná pro všechny zainteresované strany a odpadá zdlouhavé předávání papírů,“ popisuje Michal Wrzosek, tiskový mluvčí stavební společnosti Budimex.

Možnost pracovat v 7D

Podle Erika Štefanoviče, jednatele projekční kanceláře DELTA Group ČR, začíná být plánování stavebních projektů BIM v branži již standardem. „Je štěstí, že máme poměrně mnoho investorů, kteří si výhody BIM uvědomují,“ uvádí. Kromě eliminace ztráty dat, se kterou investoři mnohdy bojují, jim technologie nabízí cestu, jak zefektivnit další kroky při postupu zpracování projektu, a to od výběrového řízení na zhotovitele stavby až po realizaci. Ještě cennější pak bývá úloha digitálního dvojčete po dokončení stavby, zejména optikou facility managementu. Model totiž obsahuje kompletní informace o objektu, které jsou velmi důležité při rekonstrukcích nebo přestavbách.

Dříve se často pod pojmem informační modelování staveb chápalo vše, co nějakým způsobem reflektovalo třetí rozměr. BIM však není pouze o prostorovém zobrazení. Kromě 3D je nyní nasazován také čtvrtý rozměr symbolizující simulaci výstavby z časového hlediska, a tím to nekončí. „Implementace 5D pak představuje rozměr finančních toků, čerpání rozpočtu. Pomyslné 6D směřuje k tématům, jako je takzvaná ekologizace stavebnictví, cirkulární ekonomika nebo udržitelná výstavba. A 7D může představovat propojení vzájemných BIM modelů budov do jednoho SMART celku,“ vysvětluje Erik Štefanovič.

Jedním z klíčových trendů, který do oblasti stavebnictví v posledních letech promlouvá, je fenomén udržitelnosti. Současná situace spojená s nárůstem cen plynu a elektřiny pak ještě výrazněji podtrhla důležitost energetických úspor. Právě při jejich realizaci hraje BIM podstatnou roli. „Propojení digitálního dvojčete s daty získanými online z reálné budovy umožní prakticky jedním kliknutím zjistit, jaké zdroje energie daná budova využívá nebo jak vysoká je její momentální spotřeba jednotlivých energií. Díky plošnému využití BIM bude také jasné, co se systémy budovy udělají různé změny v provozu či proměny počasí, a bude tedy možné optimalizovat využití zdrojů tepla, chladu či elektřiny,“ nastiňuje Karel Vlach, generální ředitel společnosti Enbra.

Zákonná povinnost nejdříve v roce 2024

Oproti projekčním firmám je v tuzemsku mezi realizačními společnostmi využívání technologie BIM prozatím doménou převážně největších hráčů v oboru. „Důvodem pro investici do metody BIM byl v našem případě její pozitivní dopad na efektivitu práce a výši stavebních nákladů. Věříme, že moderní stavebnictví by se nemělo stavět zády k novým inovacím. V tomto směru chceme jít dalším společnostem v oboru příkladem,“ vysvětluje Michal Wrzosek ze společnosti Budimex, která technologii využila například při realizaci projektu výstavby komunikačního centra v polských Kielcích.

V blízké budoucnosti by mělo být využívání informačního modelování budov v České republice povinné u všech nadlimitních veřejných stavebních zakázek. Původně stanovený termín vázaný k červenci příštího roku se však má ještě dále posouvat. Návrh věcného záměru zákona je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení. „Z obdržených připomínek mimo jiné vzešel požadavek na posun termínu uložení povinnosti užití metody BIM, a to minimálně o jeden kalendářní rok,“ přidává podrobnosti Filip Žežulka, vedoucí oddělení stavebnictví ministerstva průmyslu a obchodu.

Krize digitalizaci rozhýbala

Přechod na digitální stavebnictví ale není pouze o metodě BIM, nýbrž i o implementování řady dalších nástrojů a postupů. Podle nedávné Kvartální analýzy českého stavebnictví se zejména střední a menší firmy staví k tomuto fenoménu spíše zdrženlivě. „České stavebnictví se mi z daného pohledu jeví velmi konzervativně. K výraznějším změnám dochází až s generační obměnou managementu firem. Stále existuje poměrně velké množství společností, které fungují například bez kvalitního ERP systému až do doby, kdy jeho absence výrazně nenarušuje chod firmy a nejsou k jeho pořízení de facto donuceni,“ sděluje Ondřej Rybka, jednatel společnosti Elegis.

Současná energetická krize ovšem podle Josefa Beneše, majitele stavební firmy Stavario, přeci jen donutila společnosti digitalizovat rychleji. „Dříve jsem se často setkával s argumentem, že stavební firma vydělává tolik, že jí je vlastně jedno, co se na stavbách děje, a nějak to funguje. Nebyl tu motor, který by společnosti nutil ke změnám. Ale aktuálně kvůli zdražení, dostupnosti a ekonomice začínají společnosti ve větší míře digitalizovat,“ uzavírá.

Přihlašte se k odběru a už Vám nic neunikne!

  • Každý týden přinášíme nejzásadnější zprávy z průmyslu, které by neměli uniknout váší pozornosti.

Nepřehlédněte

Více článků