Pátek 13. září 2024 se černě zapsal do dějin České republiky. Přesně v tento den začaly na severu Moravy loňské ničivé povodně, které způsobily ztráty na životech a obrovské majetkové škody. Velká voda v Moravskoslezském a Olomouckém kraji tehdy zasáhla i pět energetických provozů skupiny Veolia Energie ČR, jež zásobují teplem a teplou vodou stovky tisíc domácností. Navzdory škodám přesahujícím jednu miliardu korun se Veolii podařilo obnovit dodávky během několika dní. Co se odehrávalo na klíčových provozech v Ostravě, Krnově a Přerově a jaké faktory umožnily rychlé obnovení dodávek?
Elektrárna Třebovice – návrat k provozu za 11 dní
Už 11. září 2024 začal krizový štáb v Elektrárně Třebovice, hlavním zdroji tepla pro Ostravu, přípravy na povodeň. Zaměstnanci demontovali klíčová elektrozařízení a přesouvali je do bezpečí. V neděli 15. září byl provoz odstaven, areál zůstal bez elektřiny a pracovníci používali čelovky.
„Z bezpečnostních důvodů jsme vydali pokyn, aby zaměstnanci chodili vždy po dvou a pouze do nezaplavených míst,“ vzpomíná Kamil Vrbka, ředitel regionu Morava skupiny Veolia Energie ČR.
Hlavním úkolem bylo intenzivní čerpání vody z areálu za pomoci profesionálních i dobrovolných hasičů, kteří odčerpávali vodu z devíti stanovišť. První úspěch přišel 19. září, kdy byla zprovozněna plynová kotelna v lokalitě „Jižní město“, a 26. září kotel K12. Provoz byl obnoven za pouhých 11 dní.
„Zkušenosti z povodní v roce 1997, kvalitní havarijní plány a včasná prevence nám ušetřily týdny oprav, i když hladina vody byla o 60 cm výš,“ poznamenává Kamil Vrbka.
Teplárna Krnov – voda sahala ke dvěma metrům
V Krnově povodeň zasáhla 80 % města a tvrdě dopadla i na místní teplárnu. Přípravy začaly včas, ale hladina vody překročila očekávání a zaplavila celý areál. V sobotu 14. září byl provoz odstaven a zaměstnanci zůstali odříznuti. Po opadnutí vody 16. září odhalila povodeň obrovskou spoušť.
„Celou teplárnu pokrývala vrstva bahna a zařízení, která jsme se snažili zachránit, byla zničena, protože voda místy sahala až ke dvěma metrům,“ popisuje Ivo Sládek, vedoucí provozu Teplárny Krnov.
Povodeň zanechala funkčních jen 15 % výměníkových stanic, přesto se podařilo 11 dní po odstávce uvést do provozu záložní výtopnu Cvilín, která zajistila teplo pro Krnov. Plný provoz byl obnoven 11. října.
„Nasazení záložní výtopny a podpora hasičů byly naprosto klíčové,“ dodává Ivo Sládek.
Teplárna Přerov – 20 centimetrů od zatopení
Povodeň významně zasáhla i Olomoucký kraj a výjimkou nebyla Teplárna Přerov. Její zaměstnanci monitorovali hladinu Bečvy od 11. září a včas přemístili technologie, počítače i vozidla nad úroveň povodně z roku 1997.
„Situace se postupně zhoršovala. Krizový štáb proto přistoupil k urychlené výstavbě ochranné hráze, která bránila výrobní blok teplárny. Tato hráz byla nakonec o 20 centimetrů vyšší než záplavová vlna. I tak jsme ale do výrobního bloku pro jistotu nainstalovali několik dalších čerpadel, čímž jsme předešli poškození technologií v přízemí a sklepních prostorech. Kanalizace nám naštěstí stále fungovala a voda z kanálů mohla průběžně odtékat,“ popisuje dramatické chvíle Kamil Vrbka.
V Přerově krizový štáb navíc nechal preventivně odstavit kotel K6 a turbínu, zatímco záložní kotel K11 na vyvýšeném místě zajišťoval dodávky tepla.
,,Povodňové knihy a zkušenosti se záplavami z let 1997, 2006 a 2010 nám umožnily efektivní přípravu. Hlídky monitorovaly vodu a hráz s čerpadly odvrátila škody. Obrovskou roli sehrála pomoc IZS, díky které jsme udrželi provoz,“ uvádí Kamil Vrbka.
Zpřísnění opatření a spolupráce s partnery
Díky profesionalitě zaměstnanců, prevenci a podpoře IZS Veolia zvládla krizi a minimalizovala dopady na obyvatele. Zkušenosti z roku 2024 vedly k rozšíření havarijních opatření a umisťování klíčových zařízení nad úroveň loňské povodně.
„Navíc jednáme s Povodím Odry a ČHMÚ o datech pro lepší vyhodnocování povodňových situací a spolupracujeme s městem Ostrava na instalaci pasivních opatření,“ uzavírá Kamil Vrbka.
Zdroj: Veolia Energie ČR
