Snižování emisí v dopravě je klíčem ke klimatické neutralitě

Nejčtenější

Naše generace má podle všeho poslední šanci na uskutečnění zásadních globálních změn pro zachování všeobecného zdraví společnosti, kvalitních podmínek k životu a trvale udržitelného rozvoje.

Podle výsledků vědeckých studií a názoru odborníků na kritické poměry v oblasti životního prostředí, klimatických změn a biologické rozmanitosti stojí společnost právě nyní ve finálním bodu zlomu. A vypadá to, že jsme si toho jako lidstvo naštěstí vědomi. O neutěšeném stavu životního prostředí a kolosálně negativním dopadu působení člověka na planetu Zemi se vedou intenzivní diskuse při nejmenším od roku 1979, kdy se uskutečnila první světová klimatická konference v Ženevě. Ta přinesla kromě obecných deklarací také vznik mezivládního panelu pro změny klimatu. O celých 13 let později se konala v brazilském Rio de Janeiru konference o životním prostředí, která si vysloužila pojmenování Summit Země, jejímž výstupem byla Rámcová dohoda o změně klimatu. V roce 1997 vznikl takzvaný Kjótský protokol, kterým se průmyslově vyspělé země zavázaly snížit produkci skleníkových plynů o více než 5 procent, přičemž tento závazek byl nahrazen v roce 2015 závěry Pařížské dohody. Jasným cílem tohoto závazku, k němuž se v rámci ratifikací uskutečněných během roku 2016 zavázalo 192 zemí světa, bylo udržení globálního oteplování pod hranicí dvou stupňů celsia ročně.

Přes všechny tyto deklarace a snahy zůstalo povětšinou vše zásadní jen na papíře a klimatická situace se v následujících letech nijak výrazně nezlepšila. Na konci roku 2019 tak vyhlásili zástupci Evropské unie stav nouze. V rámci EU, kde Pařížskou dohodu podepsaly všechny členské země, se každý jednotlivý stát zavázal k takovému jednání, které společným úsilím všech zúčastněných zemí povede ke klimatické neutralitě Evropy dosažené do konce roku 2050. Unie si nad rámec těchto závazků připravila dlouhodobou strategii na snižování emisí pod názvem Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), která má jasný cíl – snížení emisí produkovaných EU do konce roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání se stavem z roku 1990. Tento odvážný tah a zápal pro věc postavil EU do čela světových bojovníků proti změně klimatu a unie se tak stala lídrem ve vytváření i dodržování nezbytných dílčích kroků v této oblasti.

Společnost do vzduchu vypouští mnoha svými aktivitami produkované skleníkové plyny, především oxid uhličitý, oxid dusný, ale například také metan. Tyto plyny je však možné na straně druhé přirozenou cestou z ovzduší opět odebírat, například kvalitní péčí o půdu a stromy. Cílem tedy nejsou nulové emise, ale vyváženost celkového stavu, což ve svém důsledku znamená stav, kdy budou podmínky pro pohlcování určitého množství skleníkových plynů přímo odpovídat množství, které je pravidelně vypouštěno. Tento stav je možné nazvat klimatickou, nebo také uhlíkovou neutralitou.

V rámci balíčku opatření směřujících ke snížení emisí v EU o 55 procent do roku 2030, který je známý pod názvem „Fit for 55“, je dominantní snaha o transformaci všech odvětví hospodářství, společnosti i průmyslu a zároveň přijetí kolektivní zodpovědnosti za dosažení nezbytné klimatické změny. Opatření tak cílí na průmyslníky, vědce, investory, podnikatele, inovátory, představitele měst a firem, včetně konečných spotřebitelů, domácností i každého jednotlivce. Pro všechny by se mělo jednat o stejný, jasně definovaný cíl a směr, neboť každému z nás by mělo záležet na prostředí kolem nás, čistém vzduchu ve městech a obcích, dostatku a čistotě kvalitních vodních zdrojů, vše obklopující zdravé krásné přírodě uvnitř i vně velkých aglomerací, celkově nižší spotřebě energií a s tím souvisejících nižších účtech za jejich spotřebu. Na druhé straně je v zájmu nás všech také trvale udržitelný vznik nových pracovních míst a technologických inovací pomáhajících zlepšit celkovou životní úroveň.

Zelená dohoda pro Evropu společně s balíčkem „Fit for 55“ přinášejí konkrétní kroky, jak cílů v jednotlivých regionech dosáhnout. Vychází ze srozumitelného předpokladu, kterým je prostý fakt, že co je dobré pro naši planetu, musí být ve svém důsledku dobré pro lidi a celou společnost. Kromě jiného definují nařízení a doporučení také bezprecedentní podporu pro významnější využití energieobnovitelných zdrojů a energetickou úsporu. Zároveň je z pochopitelných důvodů preferována produkce ekologicky čistších nových dopravních prostředků a pohonných hmot. Úkolem je tedy transformace celé EU na moderní ekonomiku, která efektivně využívá zdroje a současně dosahuje emisní neutrality a hospodářského růstu odděleného od využívání zdrojů. Nezbytné zdroje pro dosažení cílů jsou definovány jako plná jedna třetina celkových investic v celkové výši 1,8 bilionu eur pro období 7 let.

Hlavní příčinou znečištění ovzduší ve velkých městech Evropy je silniční doprava, která produkuje přibližně jednu čtvrtinu skleníkových plynů v celé EU. Emise navíc stále od roku 1990 stoupají a pro dosažení klimatické neutrality do konce roku 2050 bude nutné jejich snížení o celých 90 %. Balíček opatření obsahuje promyšlené návrhy, jejichž prioritou je podpora čistších automobilů a paliv vyráběných technologicky neutrálním způsobem včetně nezbytné revize norem emisí oxidu uhličitého pro nově vyráběné dopravní prostředky. Od roku 2026 se bude na silniční dopravu aplikovat systém obchodování s emisemi, což ve svém důsledku přinese zvýšené platby za znečišťování. Cíle a záměry jsou zřejmé a spočívají ve snížení emisí skleníkových plynu produkovaných těmito vozidly. Dobrou zprávou je, že se neustále zvyšuje poptávka po dopravních prostředcích s nulovými emisemi. S ohledem na skutečnost, že čistá vozidla potřebují pro svůj provoz kvalitní a dostupnou infrastrukturu, nezapomíná nařízení ani na tuto elementární potřebu a nezbytnost zajištění široce dostupné infrastruktury pro dobíjení a doplňování paliva v rámci všech regionů včetně venkova i odlehlejších oblastí. Jedině tak bude možné ještě zvýšit atraktivitu ekologicky čistých dopravních prostředků a zajistit tak tomuto segmentu setrvalý růst.

Navzdory faktu, že se emise z letecké a lodní dopravy podílejí na celkových emisích Evropy pouze z osmi procent, podporuje unie rovněž navyšování využití udržitelných paliv v letecké a námořní dopravě. Děje se tak rovněž skrze systém obchodování s emisemi, který přináší zdražení znečišťujících druhů paliv pro jejich dodavatele. Snahou je přimět dodavatele k přidávání stále vyššího množství udržitelných leteckých paliv do současných leteckých pohonných hmot a přecházet tak postupně na syntetická paliva, jinak známá jako e-paliva. Cílem je také příprava trhu na nové unikátní typy letounů poháněných vodíkem nebo elektřinou. Dalším opatřením je přichystaný regulační rámec, který by měl eliminovat emise v letecké dopravě o 10 %. Kromě toho by měla být podporována udržitelná paliva rovněž v námořní dopravě, což přinese nové nároky na lodě připlouvající nebo odplouvajících z přístavů EU. Ve všech odvětvích dopravy budou podle plánu preferována obnovitelná a nízkouhlíková paliva, což bude mít za následek zvýšenou nabídku i poptávku po ekologicky nejslibnějších a nejvíce šetrných typech pohonných hmot. Nová paliva budou muset pochopitelně splňovat ta nejpřísnější kritéria udržitelnosti pro obnovitelné zdroje energie, aby bylo zajištěno, že budou skutečně podporována pouze pokročilá biopaliva a nová e-paliva s nejlepší emisní výkonností. To vše bude přísně sledováno a kontrolováno.

Ilustrační obrázek

Ohledně automobilů stále probíhá stále na půdě EU živá diskuse o nejlepších cestách směřujících k emisní neutralitě. Evropská komise chce ve svých strategických plánech spalovací motory nahradit plně elektromobily, což například vědci z ČR považují za nesmysl, zatímco Německo by umožnilo zachování prodeje spalovacích motorů po roce 2035 pouze za předpokladu, že se budou používat jen syntetická paliva. Lze předpokládat, že výsledná podoba nařízení a dohod bude kompromisem mezi navrhovanými možnostmi, ovšem se společně jasně definovaným primárním cílem, kterým je emisní neutralita.

Někteří významní evropští výrobci automobilů se snaží přizpůsobit novým nařízením EU a přicházejí již nyní s konkrétními plány. Automobilka Mercedes-Benz se zavázala ke snížení emisí svých vozů do roku 2030 o padesát procent ve srovnání s rokem 2020, a to u celého životního cyklu, nikoliv pouze u emisí ze samotného provozu vyrobených aut. Podle představitelů tohoto německého výrobce dopravních prostředků je finálním cílem uhlíková neutralita s tím, že by rádi již v roce 2025 prodávali z více než 50 procent své produkce elektromobily a plug-in hybridní vozy. Všude tam, kde to tamní trhy umožní, by rádi do roku 2030 dodávali pouze elektromobily.

Již v září minulého roku zahájila společnost Porsche ve spolupráci s technologickou firmou Siemens v jihoamerickém Chile výstavbu doslova revoluční továrny na syntetický benzín, který se vyrábí ze vzdušného oxidu uhličitého zcela bez využití ropy. Výroba syntetického paliva má být zahájena ve zkušebním provozu již letos a produkce by se měla postupně navyšovat. Pokud by tento záměr vyšel, mohlo by se jednat o záchranu pro spalovací motory. Podle plánu budou tento druh paliva používat zpočátku především závodní týmy Porsche, propagační vozy společnosti a testovací auta. Ačkoliv se při spalování uvolňuje do ovzduší oxid uhličitý, tak na druhé straně při jeho výrobě je tento plyn ze vzduchu odebírán. Jedná se tedy o palivo uhlíkově neutrální. Velikou výhodou je také fakt, že má syntetický benzín jen osm až deset složek, zatímco ten běžně používaný vyrobený z ropy jich obsahuje 30 až 40. Při výrobě syntetického produktu navíc nevznikají žádné vedlejší produkty a jeho čistota i další vlastnosti jsou příznivé pro činnost motoru. Ohledně emisí produkují motory používající syntetická paliva méně pevných částic i méně oxidu dusíku. Firma se domnívá, že bude možné e-palivem natankovat také vůz se starším motorem.

Ve vývoji syntetických paliv vidí příležitost z pohledu zachování spalovacích motorů také výrobce automobilů Lamborghini, který má v plánu prodávat výhradně hybridní vozy dokonce dříve, než požadují nařízení EU. Auta se spalovacími motory chtějí vyrábět co možná nejdéle, ovšem zcela nerezignovali ani na elektromobily. Podle svých představitelů chce Lamborghini uvést svůj první elektromobil v roce 2028 a naopak poslední vůz výhradně se spalovacím motorem představí automobilka už letos. Od příštího roku bude nadále nabízet pouze hybridní vozy.

Přihlašte se k odběru a už Vám nic neunikne!

  • Každý týden přinášíme nejzásadnější zprávy z průmyslu, které by neměli uniknout váší pozornosti.

Nepřehlédněte

Více článků