Teplárny Brno dokončily jednu z největších energetických investic posledních let. Modernizovaný provoz Brno-sever v Maloměřicích nově vyrábí teplo a elektřinu z dřevní biomasy. Investice dosáhla přibližně 2,7 miliardy korun. Nový zdroj má snížit spotřebu zemního plynu pro výrobu tepla zhruba o 15 procent a při plném využití omezit emise CO₂ až o 38 tisíc tun ročně.
Nový biomasový zdroj vznikl po několikaleté přípravě a jeho výstavba začala v květnu 2023. Navázala na postupné ukončení provozu původních mazutoplynových kotlů K13 a K14 z 80. let.
Srdcem modernizovaného provozu je kotel na dřevní štěpku o tepelném výkonu 43 MW. Přes protitlakou parní turbínu s generátorem přitom zařízení vyrábí také elektřinu. Do brněnské teplárenské soustavy může ročně dodat přibližně 500 tisíc GJ tepla.
„Cílem města bylo snížit závislost na zemním plynu, posílit energetickou bezpečnost Brna a dál snižovat emise. Dnes máme dokončený zdroj, který reálně vyrábí teplo i elektřinu,“ uvedla primátorka Brna Markéta Vaňková.
Podle ní nový zdroj zároveň rozšiřuje technologickou základnu brněnského systému zásobování teplem. Teplárny Brno dodávají teplo více než 100 tisícům domácností a také nemocnicím, školám, univerzitám nebo administrativním a průmyslovým objektům.
Biomasa místo plynu, štěpka přijíždí po kolejích
Projekt není pouze o instalaci nového kotle. Modernizací prošel celý provoz. V areálu vznikl nový sklad paliva, rekonstruována byla železniční vlečka a vybudován akumulátor topné vody o objemu 3 500 m³. Modernizovaly se také technologické rozvody.
Opravy se dočkal i zdejší 217,5 metru vysoký komín, který je nejvyšší stavbou v Brně a druhou nejvyšší inženýrskou stavbou v Jihomoravském kraji.
Výhradním dodavatelem energetické štěpky jsou Lesy města Brna. Během topné sezony se počítá s dodávkou přibližně 80 tisíc tun biomasy.
Důležitou součástí projektu je způsob jejích dopravy. Štěpka se do Maloměřic vozí výhradně po železnici. První vlak dorazil do areálu v říjnu 2025. Jedna vlaková souprava přitom nahradí zhruba 30 kamionů, které by jinak musely projet okolím provozu. Podle Tepláren Brno tak nový způsob zásobování omezuje dopravní zátěž, hluk i prašnost v okolí.
Ve zkušebním provozu už zdroj ušetřil 15 tisíc tun CO₂
Nový zdroj se do výroby tepla zapojil už během topné sezony 2025/2026, kdy fungoval ve zkušebním provozu přibližně 3 000 hodin.
Ve srovnání s výrobou stejného množství tepla ze zemního plynu podle Tepláren Brno za tuto dobu ušetřil přibližně 15 tisíc tun CO₂.
„Nový zdroj nám umožňuje nahradit významnou část zemního plynu lokální biomasou. Už během minulé topné sezony se ve zkušebním provozu reálně zapojil do výroby tepla pro Brno,“ uvedl generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.
Celkové investiční náklady modernizace dosáhly přibližně 2,7 miliardy korun. Významnou část pokryla podpora z Modernizačního fondu, která činí 1,661 miliardy korun.
Investice na desítky let
Na realizaci projektu se podílelo konsorcium společností ENGINEERING PRAHA a OHLA ŽS. ENGINEERING PRAHA zajišťovala technologickou část, zatímco OHLA ŽS měla na starosti stavební část projektu.
„Brno-sever není jen nový kotel, ale zásadní proměna celého provozu a investice na desítky let dopředu,“ uvedl předseda představenstva Tepláren Brno Jiří Herman.
Projekt už získal také odborné ocenění. V roce 2026 obdržel Křišťálový komín v kategorii dekarbonizace teplárenských zdrojů, kterou vyhlašuje Teplárenské sdružení České republiky.
Modernizace Brna-sever zapadá do dlouhodobé proměny městské energetiky. Teplárny Brno v minulosti postupně zaváděly kombinovanou výrobu tepla a elektřiny nebo paroplynový cyklus. Biomasa nyní představuje další krok v diverzifikaci zdrojů.
Dalším zásadním projektem transformace brněnského teplárenství má být horkovod Dukovany–Brno.
