Když jsem na začátku loňského října procházel všechny pavilony Mezinárodního strojírenského veletrhu, zajímavých vjemů a zážitků bylo nepočítaně. První post-covidový termín přinesl obrovské množství vystavovatelů, zajímavých technologií i pozoruhodných myšlenek. Obsáhnout všechny ve formátu kratšího článku nejde, sérii reportáží tak začínám tím, co mě zaujalo jako první, tedy totálně digitální továrnou, která však vlastně funguje totálně bez soustruhů a dalších strojírenských technologií…
První den mého putování po pavilonech brněnského výstaviště jsem si mapoval terén. Shlédl jsem desítky průmyslových zařízení v chodu, prezentace technologií a já hledal něco, co se bude zásadně od zbytku exponátů odlišovat. V pavilonu V jsem objevil stánek královéhradecké firmy factoree.online se sloganem „Digitální online továrna”. Jejich expozice zcela postrádala viditelné stroje, coby rodilý hradečák jsem nemohl odolat a zašel jsem se zeptat, cože to vlastně vystavují. V zázemí jejich stánku jsem si o tom popovídal s technickým ředitelem, panem Jakubem Málkem.
Jak dlouho vaše digitální továrna funguje a co a jak vlastně dělá?
V režimu digitální továrny fungujeme zhruba rok a půl. Když jsme ještě obchodovali se železem, tak jsme zjistili, že je problém sehnat někoho, kdo vám zboží opracuje, tím myslím toho, kdo vytvoří nějakou přidanou hodnotu, takže vznikla myšlenka udělat velké servisní centrum, kde všechny potřebné výroby, od frézování, přes soustružení, děrování, laserové krácení bychom si udělali pod jednou střechou. To by znamenalo investice v řádech stovek milionů, takže jsme to pojali trochu jinak. Řekli jsme si, že ty stroje vlastně nepotřebujeme a nechceme vlastnit, a že radši využijeme faktu, že skoro žádná firma v oboru nejede na 100% a obvykle má nějakou volnou kapacitu, kterou se pokusíme vytěžit a pomoci tak firmám, aby vyráběly na 100%. Naopak sobě pomůžeme, abychom nemuseli investovat do strojního vybavení. Viděli jsme, že výrobní firmy nejsou z mnoha důvodů často schopny udat zhruba 15- 20% své produkční kapacity. Získání zakázkové náplně pro tyto volné kapacity by pro ně bylo zbytečně složité a nákladné.
Kde je tedy přidaná hodnota pro vašeho zákazníka?
Naším typickým zákazníkem je velká, často nadnárodní firma. My jsme pro něj schopni celý proces nákupu kooperovaných dílů zaštítit od výkresů, vytvoření 3D modelů, správné kalkulace, zajištění dodavatelů, alternativní výroby a bezpečnostní zásoby. Zajišťujeme i štítky na výrobcích s čárovými kódy, které jsou třeba pro použití ERP systémů velkých firem. Takovéto činnosti menší strojírenské firmy často dělají nerady a my jim v tom pomáháme, aby jejich výrobky mohly bez problémů využívat i nadnárodní korporace, které mají určité IT standardy. Štítky vytvoříme, pošleme našim subdodavatelům, kteří je použijí na výrobky.
Můžete ještě trochu specifikovat vašeho typického zákazníka?
Jak už jsem říkal, je to větší, často nadnárodní firma, typicky s obratem kolem miliardy korun, která je schopna nakupovat externě, mající přes 300 zaměstnanců. Zároveň je to společnost, která se často potýká s nedostatkem personálu v oddělení nákupu. V dnešní době není jednoduché na trhu práce získat kvalifikovaného nákupčího, takže tuto činnost pro ně outsourcujeme.
Co je pro tyto firmy největší motivací spolupracovat zrovna s vámi?
Jednoduše: v rámci elektronického poptávání nemají příliš alternativ. Oni potřebují něco nakoupit a my jim ten problém řešíme. Líbí se jim to, že mají přehled o tom, v jaké fázi jejich zakázky jsou a kolik jich je již vyrobeno.
Jakým způsobem integrujete ERP systémy svých odběratelů a dodavatelů?
Zatím nemáme požadavky na přímou integraci od systémů našich zákazníků, ale počítáme s tím, že toto přijde, takže v budoucnosti budeme zcela jistě integrovat. U dodavatelů je to obvykle obráceně, kdy my jim nástroj dodáme podle podobného principu, jaký používá Dáme jídlo, nebo Flixbus. Zjednodušeně jim dodáme softwarový nástroj, který jim říká, co mají dělat.
A zeptám se teď trochu naopak: Proč jste zajímaví pro vaše dodavatele. Jaká je jejich motivace zapojit se do vašich procesů?
Náš typický dodavatel je firma s padesáti a méně pracovníky, dost často vzniklá v devadesátých letech. Majitelé dnes už potřebují předat firmu svým nástupcům a ti často nemají tak velkou znalost trhu, nechtějí zajišťovat všechny věci kolem zakázek, nebo mít vlastní obchodní oddělení, které by prodávalo volné výrobní kapacity. Pro ně je často zajímavější soustředit se jen na samotné řízení výroby a od nás získávat nové zakázky. Zakázky zaceňujeme dříve, než se dostaneme k výrobci, což se běžně neděje. Nejdříve zakázku získáme a až poté nabídneme možnost výroby s přesnými termíny maximálně pěti z našich subdodavatelů, kteří buď mají, nebo nemají aktuálně volnou kapacitu. Stává se, že zákazník potřebuje rozdělení výroby kvůli bezpečnosti podle klíče 70:30, i na toto myslíme a umíme to zajistit.
S kolika dodavateli v současnosti spolupracujete a jaké jsou plány do budoucnosti?
V tuto chvíli máme 1.700 dodavatelů, kteří operují se zhruba 11.000 stroji, což je velká výhoda při tvorbě ceny a kvůli možnosti následného oslovení právě té firmy, která je schopna zakázku vyrobit, protože firmy oslovujeme na základě znalosti jejich strojního vybavení. To je velká výhoda oproti platformám alá e-poptávka, kdy v rámci oboru kovovýroba firmy dostávají poptávky od soustruženého dílu do hodinek po kované schodiště. Přesným cílením dosahujeme značné úspory času na všech stranách procesu.
V příštím roce bychom rádi začali vyrábět na zahraničních trzích a snížit tak uhlíkovou stopu, abychom nepřeváželi materiál všude po Evropě při dodávkách pro zahraniční trhy. Chceme se dostat do Polska, Maďarska a Německa, kde budeme mnohem více aktivní jak v prodeji, tak ve výrobě.
