Květen byl z pohledu firemních bankrotů zatím nejhorším měsícem letošního roku. I přesto celkové statistiky stále vyznívají optimisticky, jelikož krachujících podniků je nejméně za poslední tři roky. Odborníci přesto varují především malé a střední firmy, aby dávaly pozor na tok hotovosti, jelikož nečekaný výpadek příjmů pro ně může být fatální.
Z analýzy dat portálu informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau, vyplývá, že v květnu bylo vyhlášeno 60 firemních bankrotů a současně bylo podáno 76 návrhů na bankrot. V porovnání s dubnem to je o sedm bankrotů více, naopak návrhů na bankrot ubylo o 22.
Bankrotů nepřibývá
„Vyšší počet firemních bankrotů v květnu odpovídá vysokému počtu insolvenčních návrhů v předešlých měsících. V průměru za jeden měsíc bylo letos vyhlášeno jen o dva bankroty více než v roce předešlém, takže lze očekávat, že se v nejbližších měsících počet bankrotů nijak zásadně zvyšovat nebude,“ vysvětluje analytička CRIF – Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.1
Navzdory květnovému nárůstu statistiky je letos evidováno nejméně bankrotů za poslední tři roky. Konkrétně jich bylo vyhlášeno pouze 281. Za celý uplynulý rok pak bylo vyhlášeno 659 bankrotů, přičemž průměrně zkrachovalo 16 z 10 tisíc aktivních společností. „Oproti podnikatelům nebo domácnostem firemních bankrotů zatím příliš nepřibývá, a to navzdory vyššímu počtu firemních bankrotů v okolních zemích,“ doplňuje Kameníčková.
Firmy vydělaly na inflační krizi
Úspěšný začátek roku potvrzuje také analytická společnost Insolcentrum. Podle ní nejvíce firem, které v prvním čtvrtletí skončily v konkurzu, podnikalo ve velkoobchodě, maloobchodě a opravě a údržbě motorových vozidel, ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví.
Čísla napovídají, že české firmy jsou ve srovnání se zahraničím v relativně dobré kondici.4 „Ekonomická situace českých firem v uplynulých zhruba dvou letech byla lepší, než by napovídala chatrná kondice celé tuzemské ekonomiky. Ziskové marže se nacházely na historicky nebývale zvýšených úrovních, což naznačuje, že se firmám podařilo nejen přenést prakticky kompletně růst vlastních nákladů na zákazníka, ale i přidat si k němu něco navíc, a zároveň odolat tlaku zaměstnanců na růst mezd,“ vysvětluje ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. „Nyní se ziskové marže postupně snižují, byť i nadále zůstávají výše, než bylo historicky běžné,“ dodává.
Podniky musejí mít přehled o toku hotovosti
Do problémů se nicméně mohou snadno dostat zejména malé a střední podniky, které nemají detailní přehled o toku hotovosti. Právě to patří mezi nejčastější příčiny, proč nejsou malé a střední firmy schopny splácet své dluhy.
„Řízení cash flow by měly podniky věnovat opravdu velkou pozornost. Může se stát, že firma má nedostatečné cash flow, což nezjistí ihned, pokud nevede přehled o toku hotovosti, a snadno se tak může dostat do obrovských potíží, protože náklady společnosti stále rostou, ty se nevytratí,“ upozorňuje Marie Pomykalová, Head of Operations společnosti Bibby Financial Services, která se specializuje na financování firem.
Může se najednou ukázat, že firma nemá z čeho zaplatit běžné provozní náklady, mzdy a materiál. „Peníze podnik třeba má, ale leží na papíře, konkrétně ve fakturách, kde splatnost teprve nastane. Většina podniků ještě vyhledá nějaký záložní zdroj, ale je to krátkodobé řešení, které situaci vyřeší jen jednorázově a obvykle ne zcela – tedy nejsou splaceny všechny závazky. Tím začíná bludný kruh, co dříve zaplatit,“ popisuje časté trable řady firem expertka z Bibby Financial Services.
Zaměstnanci budou tlačit na růst mezd
Podle Marie Pomykalové v takových případech mnohdy nedostanou zaplaceno zaměstnanci, kteří pak reagují podáním návrhu na insolvenci zaměstnavatele. Právě nároky na růst mezd postupně zhorší situaci českých podniků, domnívá se ekonom Hradil. „Předpokládám, že nyní se více osmělí zaměstnanci, kteří si po letech propadu reálných mezd vyžádají jejich rychlejší navyšování. Relativně slabá poptávka pak nedovolí firmám dále zvyšovat ceny produkce a jejich ziskovost tedy znatelně poklesne, což by se mohlo projevit i častějšími bankroty,“ říká Vít Hradil.
Zpracovatelský průmysl v útlumu
Do problémů se mohou dostat častěji podniky ve zpracovatelském průmyslu, které si nemohou dovolit příliš zvyšovat mzdy a zároveň se potýkají s nízkou domácí i zahraniční poptávkou. Na zhoršující se podmínky tuzemského zpracovatelského průmyslu upozorňuje také hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Průmyslníkům totiž klesá jak výroba, tak nové zakázky. Jsou proto navíc nuceni snižovat stavy pracovníků. Současně ovšem čelí vyšším cenám vstupů,“ píše Kovanda.5
Zároveň podle něj nad očekávání rostou mzdy, v prvním čtvrtletí meziroční růst činil 4,8 procenta. Mzdy by přitom měly růst i v dalších čtvrtletích. „Za celý rok tak nominální mzdy přidají 6,5 procenta, tudíž ty reálné poskočí o 3,7 procenta. Po dvou letech znatelných propadů reálné mzdy se tak do Česka letos vrací její růst, což podporuje spotřebu,“ dodává Kovanda.
