VODOHOSPODÁŘSTVÍ | INOVACE
Jak mohou data, digitální modely a umělá inteligence pomoci městům lépe zvládat povodně a další extrémy počasí? Odpovědi hledali odborníci z akademické, veřejné i soukromé sféry na kulatém stole společnosti Veolia v rámci Climate Week Prague. Diskutovali o práci Prahy s daty, digitálních dvojčatech i využití AI v zahraničí. Představili také řešení, která už fungují v české praxi. Jedním z nich je Protipovodňový informační systém (PIS), který Veolia vyvinula pro Středočeské vodárny a který se osvědčil během povodní v roce 2024.
Povodně z let 1997, 2002 a 2024 ukázaly, že o rozsahu škod nerozhoduje jen síla přírodního živlu, ale také kvalita předpovědí, dostupnost dat a rychlost reakce.
„Úspěšná předpověď povodní v roce 2024 nebyla náhoda. Byla výsledkem dlouhodobého výzkumu, přesnějších modelů, většího množství dat a práce meteorologů,“
— Michal Žák, meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy
Protipovodňový systém propojuje data s konkrétními kroky
Na kvalitní předpověď musí navázat schopnost rychle vyhodnotit situaci a převést data do konkrétních opatření. Právě v tom se během povodní v roce 2024 osvědčil Protipovodňový informační systém (PIS), který Veolia vyvinula pro Středočeské vodárny. V provozu společnosti pomohl ochránit spravovaný majetek a zajistit bezpečný průběh zásahů.
PIS propojuje údaje o očekávaném vývoji hladiny, ohrožených objektech, dostupném vybavení a potřebných opatřeních. Dispečer tak rychle zjistí, kterým místům hrozí zaplavení, která zařízení lze včas demontovat a zachránit a jaké kroky je třeba provést. Připravené postupy lze navíc vytisknout, takže podle nich mohou pracovníci postupovat i při výpadku elektřiny nebo informačních systémů.
„PIS propojuje údaje o očekávaném vývoji hladiny, ohrožených objektech, dostupném vybavení a potřebných opatřeních. Dispečer tak rychle zjistí, kterým místům hrozí zaplavení, která zařízení lze včas demontovat a zachránit i jaké konkrétní kroky je nutné provést,“
— Bohdan Soukup, technický ředitel Středočeských vodáren a zástupce technického ředitele skupiny Veolia
Skupina Veolia nyní systém zavádí také ve své energetické divizi v Moravskoslezském kraji. Zkušenosti z dosavadního provozu zároveň otevírají prostor pro jeho širší využití ve spolupráci se samosprávami.
Ve veřejném sektoru by PIS mohl vedle technické infrastruktury zahrnovat také školy, úřady nebo domovy seniorů. Pomáhat by mohl při stanovování priorit i při zohlednění potřeb zvlášť zranitelných obyvatel. Veolia proto chce spustit pilotní projekt s některou ze samospráv a systém společně nastavit podle potřeb konkrétního území. Úspěšný pilot by následně mohl služít jako reference pro další města a obce.
Praha rozvíjí vlastní datové nástroje
Po představení PIS se debata zaměřila na to, jak s daty při ochraně před povodněmi a přívalovými dešti pracuje Praha. Vlastní opatření hlavního města a připravované projekty představila Tereza Líbová, vedoucí oddělení environmentálních projektů Magistrátu hlavního města Prahy.
Po povodni v roce 2002 Praha vybudovala systém mobilních protipovodňových bariér a digitální nástroje pro koordinaci jejich instalace. K dispozici má také rozsáhlá data a digitální model terénu.
Nyní hlavní město připravuje studii proveditelnosti, která má určit prioritní území pro srážkoodtokové modely. Ty mohou ukázat, kde se bude při přívalových deštích voda hromadit, kterými ulicemi poteče a kde ji lze odvést nebo zadržet. Město zároveň investuje do modrozelené infrastruktury. Za posledních pět let podpořilo související projekty městských částí částkou 605 milionů korun.
Do budoucna Praha uvažuje také o digitálním dvojčeti, které by propojilo dostupná data a umožnilo ověřovat různé scénáře. Model by mohl pomoci například při plánování infrastruktury a nové výstavby nebo při předcházení a zmírňování dopadů klimatických změn. Zatímco v Praze je digitální dvojče ve fázi úvodních úvah, v zahraničí už podobné modely fungují v praxi.
Singapur modeluje celé město, Google předpovídá záplavy
Jedním z nejrozvinutějších příkladů je Singapur, který vytvořil digitální dvojče celého městského státu. Virtuální model využívá při hospodaření s vodou a odpady, plánování dopravy i posuzování nové výstavby. Při povodních může například ukázat, které ulice se zaplaví nebo zda kanalizace zvládne očekávaný objem vody.
„Virtuální model využívá při hospodaření s vodou a odpady, plánování dopravy i posuzování nové výstavby. Při povodních může například ukázat, které ulice se zaplaví nebo zda kanalizace očekávaný objem vody zvládne,“
— Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence
Další možnosti ukazuje společnost Google, která v některých oblastech Spojených států předpovídá záplavy až se sedmidenním předstihem. Pomocí satelitních dat a AI zároveň odhaluje vznikající požáry.
Širší potenciál umělé inteligence komentoval také Philippe Aghion, nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2025. Podle něj může AI pomoci šetřit energii, efektivněji řídit zdroje a usnadnit firmám přechod k čistším technologiím. Její využití ale podle něj bude vyžadovat aktivní úsilí.
Soňa Jonášová, zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky, doplnila technologický pohled o význam přírodních procesů, které technologie nemohou nahradit. Upozornila například na schopnost půdy zadržovat vodu. Umělá inteligence a další modely podle ní mohou pomoci při obnově těchto přirozených funkcí a při lepším plánování adaptačních opatření.
Zdroj: redakce + TZ Phoenix Communication a.s.
