Vodohospodářství v České republice

Nejčtenější

Bez vody není život. O českém vodohospodářství a specifikách jihomoravského regionu v tomto kontextu, jsme si povídali s inženýrem Markem Viskotem, vedoucím útvaru vodohospodářského dispečinku Povodí Moravy.

Jaká jsou čísla, nebo tendence ve spotřebě vody v České republice? Stoupá, nebo naopak klesá spotřeba vody?

Obecně lze říci, že roční spotřeba se významně v posledních letech nemění. Samozřejmě k určitým výkyvům dochází, ale rozdíly nejsou významné, naopak během předchozích desetiletí stoupla cena vody. Od roku 1989 se cena vody zvýšila více než čtyřiceti násobně, spotřeba vody přitom za stejné období klesla na cca polovinu. 

Přinesly uzávěry průmyslu v pandemickém období nějaké významné změny v rámci vodohospodářství? 

Úplný přehled  o změnách v průmyslu nemám. Předpokládám že průmyslové podniky svoji činnosti moc neomezovaly, proto si dovoluji usoudit, že významné změny nenastaly. Ale co musím zmínit je to, že vodohospodáři v době pandemie bez jakýchkoliv problémů a s velkým nasazením zajišťovali veškeré činnosti v oblasti vodního hospodářství jako by pandemie nebyla, za což jim patří velký dík. Nevím, zda jim vůbec někdo oficiálně poděkoval, tak to tady udělám já.    

Region Jižní Morava je z hlediska vodohospodářství v kontextu České republiky specifický. Některé části vykazují údajně až charakter polopouště. Je ještě nějaká cesta, jak tento trend zvrátit? Co by bylo potřeba změnit? 

Ano, Jižní Morava má jeden z nejnižších ročních srážkových úhrnů v ČR. Dopady sucha jsou na tomto území velmi brzo viditelné, citelné a dlouhodobé. Potřeba by bylo, aby více pršelo, aby nedocházelo k extremitě počasí a nedocházelo k nerovnoměrnému rozložení srážek během roku. To samozřejmě nezařídíme, proto je nutné provádět v povodí činnosti a opatření vedoucí k omezení negativních účinků sucha. A to jak ty organizační, tak technické. Těch je celá řada. Je namátkou se jedná o opatření na zemědělské půdě, opatření v lesích, opatření k zadržování vody v krajině atd. 

Svoji nezastupitelnou roli mají také přehrady, které v době sucha zabezpečují veškeré realizované odběry, ale i zajišťují minimální průtoky v tocích a udržují tak život ve vodě. Jsou zdrojem surové vody pro pitné účely. Je škoda, že laická veřejnost vodní nádrže vnímá negativně, přitom jsou nádrže spolehlivým zdrojem vody.  Kombinací všech těchto opatření lze účinně bojovat se suchem. 

Je někde na našem území podobně problematická oblast? Pokud ano: co je důvodem? 

Jižní Morava není v ČR jediná oblast, kde se nejvíce projevuje sucho. Další oblastí jsou nížiny kolem řeky Labe. Důvodů je více. Jedná se například o nadmořskou výšku těchto oblastí, jsou položeny níže, jsou zde nejnižší roční srážkové úhrny, nejvyšší teploty, atd.  

Hodně se hovoří o potřebě zachování vody v krajině. Jaké technologie, nebo postupy jsou v současné době využívány? 

Jak jsem se zmínil v jedné z předchozích otázek opatření je obrovská škála. Je třeba je správně navrhnout a realizovat. Kombinací technických a přírodě blízkých opatření lze dosáhnout velkého efektu.  

Kam jsme se v rámci čistění odpadních vod posunuli od sametové revoluce, případně jak je na tom Česká republika ve srovnání se zahraničím? 

Od sametové revoluce zcela jistě přibylo více obcí a měst s kanalizacemi a s čistírnami odpadních vod. Tím bylo připojeno více občanů na kanalizační systémy, určitě se vylepšily i technologie užívané v čistírnách odpadních apod. Bylo zavedeno mnoho opatření v rámci legislativy. Co by bylo třeba změnit,  je zpřísnění limitů vypouštěných odpadních vod, například fosforu, kterého je v našich vodních tocích celkem dost a negativně působí na kvalitu vody.

Považujete současnou podoby legislativy, týkající se ochrany vody v České republice za dostatečnou? 

Hlavním dokumentem je pro nás Vodní zákon, který prošel za svoji působnost mnoha změnami a doplněními. Poslední zásadnější změnou bylo zavedení tzv. suché hlavy. Z mého pohledu je většina legislativy dostačující, jen je třeba ji dodržovat. Dlouhodobě se hovoří o ústavní ochraně vody, což bych také podpořil. Bylo by vhodné se zaměřit na limity odpadních vod, tzn. na vyhlášky a nařízení, které se touto problematikou zabývají. Za mě ještě jedna záležitost, a to je umožnění nakládat s vyčištěnou odpadní vodou. Dnes je zakázáno s touto vodou jakkoliv nakládat, pouze ji můžeme likvidovat. Když ovšem máme například vyčištěnou prací vodu z filtrů, která splňuje požadované limity, tak proč by nemohla být využita v krajině nebo k zálivce? V době požadavku na zadržování vody v krajině se toto řešení nabízí a my tak můžeme mít další vodu do krajiny.  

Přihlašte se k odběru a už Vám nic neunikne!

  • Každý týden přinášíme nejzásadnější zprávy z průmyslu, které by neměli uniknout váší pozornosti.

Nepřehlédněte

Více článků