Společnost TOS VARNSDORF a.s. se sídlem ve Varnsdorfu je předním světovým výrobcům obráběcích strojů se specializací na výrobu horizontálních frézovacích a vyvrtávacích strojů a obráběcích center. O tom, co přinesl rok 2022 a i předcházející období pandemických restrikcí, jsme si na konci loňského roku povídali s generálním ředitelem, panem Ing. Janem Rýdlem mladším.
Jak se povedlo překonat období pandemických uzávěr a přineslo nějaká pozitiva?
Období to bylo pochopitelně složité, museli jsme reagovat na podmínky, které jsme do té doby nezažili. Celý servisně-obchodní tým byl v rámci uzávěry „uzemněn” a nedostal se nikam k zákazníkům, takže byl obrovský problém, jak zabezpečovat veškeré služby, ať už je to prodej, poprodejní servis, nebo předávání strojů zákazníkům. Ze dne na den neměl tým cca 50 lidí co dělat. To byl prvotní šok. Jako první se u nás začaly rozšiřovat videokonference, setkání na dálku ve virtuálním prostoru. Museli jsme se naučit komunikovat s kolegy na druhém konci světa tímto způsobem, což přineslo komplikace s časovým posunem.
To byla ta jednodušší část věci, kterou jsme zvládli. Daleko složitější otázkou byla nemožnost fyzické přítomnosti při přejímkách nových strojů. Díky videoprezenci jsme začali dělat na dálku virtuální přejímky pro zákazníky tak, aby alespoň na displejích viděli, že stroj dělá, co dělat má. S tímto souvisí i to, že jsme byli nuceni výrazně zdokonalit možnosti dálkové diagnostiky strojů, takže jsme byli schopni připojit se k řídícímu systému ovládání a identifikovat případné poruchy, abychom mohli odstranit chyby v softwaru, a nebo alespoň navigovat místní servisní pracovníky u zákazníka směrem k lokálnímu odstranění problému. Do postpandemické doby jsme si tak přinesli výrazné zvýšení digitálních kompetencí. Zejména zákazníci ze zámoří toto vítají a díky možnosti virtuálních přejímek ušetří obrovské množství času.
Velkým tématem dneška je počínající energetická krize. Jakým způsobem jste zareagovali na zvýšení cen energií a jak se připravujete na možné výpadky dodávek energií?
To je opět složité téma, opět zcela nová situace a rychle reagovat nešlo. Byl to extrémní vliv, který náhle přišel a my jsme mohli pouze konstatovat v jakém jsme stavu, kolik máme nakoupeno a snažit se dodatečnými nákupy zajistit, aby případný skok nebyl tak vysoký. V rámci plynu máme částečně kontrakty zajištěny až do roku 2024, ale u elektřiny jsme kvůli přechodu k novému dodavateli neměli prostor k zajištění dlouhodobých nákupů za výhodnější ceny, takže v roce 2023 už budeme nuceni nakupovat na spotovém trhu. Situaci ale rozhodně nenecháváme jen tak plynout a snažíme se zajistit alternativní dodávky plynu využitím alternativních technologií umožňujících využití LNG. Jako spousta firem máme dále rozjetý projekt na instalaci fotovoltaiky na střechách v areálu firmy, nicméně poptávka po těchto technologiích je tak vysoká, že realizace je dlouhá.
Podepsaly se nějak ekonomické sankce EU vůči Rusku na exportu? Jakým způsobem se povedlo získat nové trhy?
Tato situace nás jednoznačně postihla velkou měrou. V minulosti nám export do Ruska a Běloruska dělal obratově 18-22%, což je velké množství. Sankce samozřejmě plně respektujeme a snažíme se hledat nová odbytiště, což není úplně jednoduché, ale už se objevují první signály, že se pro nás objevují nové trhy, protože svět musí reagovat na to, že se dodavatelské řetězce určitým způsobem zpřetrhaly a státy, které v minulosti spíše odebíraly komponenty z Ruska musí hledat alternativy. V tuto chvíli tak registrujeme první poptávky (ale už i objednávky) ze zemí jako je Uzbekistán, Kyrgyzstán a k naší velké radosti také z Ukrajiny. Získali jsme první kontrakty z důvodu stěhování technologií z východu Ukrajiny na západ.
V roce 2016 byla založena Vaše soukromá střední škola. Jak funguje spolupráce a kolik nových pracovníků firmy jste si tam už vychovali?
Škola funguje velmi dobře, má víceméně naplněnou kapacitu, což znamená zhruba 195 studentů. Vždycky se zaměřujeme na kvalitu, nikoliv kvantitu. Naší ambicí nebylo mít 500 studentů, necelých 200 nám bohatě postačuje, navíc to není kapacita, kterou bychom dokázali využít sami. Spolupracujeme s dalšími cca 20 firmami a vytváříme určitý cluster firem, který benefituje z toho, že může být účasten praktické výuky a určitým způsobem si „rozdělujeme” absolventy naší školy mezi naše firmy. Každoročně u nás své první zaměstnání může najít 10-15 studentů.
Jak se studenti při studiu zapojují do inovací ve Vaší firmě? Existují nějaké společné inovační projekty školy se závodem?
Napřímo je nezapojujeme do vývoje, ale například nám pomáhají s výkresovou dokumentací. Když jsme v minulosti rozjeli inovaci jedné starší modelové řady strojů, tak nám studenti velmi pomohli s překreslování výkresů ze starého systému do aktuálního CAD/CAM, který používají naši konstruktéři. Nebyla to přímo vývojová práce, spíše bych ji označil za pomocnou, ale určitě nám to pomohlo.
Došlo ve firmě v letošním roce k nasazení nějakých zajímavých inovačních projektů?
V rámci technologického rozvoje máme řadu úkolů, které se týkají zlepšování technických parametrů strojů. Poměrně významným projektem je rozvoj nadstavbového systému stroje – TOS control, cože je nástavba, kterou má operátor k dispozici, přes kterou si může zobrazovat různé funkce na stroji, může číst výkresovou dokumentaci, zobrazovat stavy stroje, využívat IP kamery a umožňuje to napojení na řídící systém firmy. Zde jsme ve finální fázi vývoje a zkoušíme, jak komunikovat s ERP systémem, abychom měli univerzální rozhraní, které můžeme nabídnout externím zákazníkům, coby další funkcionalitu stroje. U nás ve firmě používáme QAD ERP, nicméně díky univerzálnímu rozhraní by měl systém umět komunikovat s libovolným ERP systémem, včetně SAPu.
Coby svůj produkt nabízíte i software Manažer zakázek. Vyvíjíte tento produkt sami, nebo spolupracujete s externími vývojáři?
Na vývoji spolupracujeme s ČVUT v Praze, respek- tive s RCMT (Ústavem výrobních strojů a zaří – zení) a zároveň s externí vývojářskou firmou, se kterou vyvíjíme i TOS control.
Co se v TOS Varnsdorf za letošek nejvíce povedlo a z čeho máte největší radost?
Přes embargo a následnou ztrátu ruského a běloruského trhu se nám, podle všeho, podaří naplnit plán, který nebyl malý a znamenal navýšení tržeb o 15-17%. Zakázková náplň, kterou už máme v knihách, nám i na rok 2023 umožní plán opět navýšit, byť si musíme férově přiznat, že část tohoto nárůstu je díky inflačnímu navýšení cen. Ve fyzických jednotkách patrně nepůjde o nějaký dramatický růst, ale i toto (vzhledem k složitosti situace na trzích) považuji za obrovský úspěch.
