Čtyři z deseti německých společností očekávají v roce 2023 pokles výroby, ukázal pondělní průzkum Německého hospodářského institutu (IW), který viní vysoké náklady na energie, problémy v dodavatelském řetězci a pokračující válku na Ukrajině.
„Riziko nedostatku plynu v zimní sezóně 2022/23 již není tak aktuální jako v létě 2022 a ceny energií od té doby také ustoupily. Zůstávají však na vysoké úrovni a nelze vyloučit přerušení těžby,“ uvedla IW ve vyjádření k výsledkům jejich průzkumu. „Navíc teprve v průběhu roku 2023 se ukáže, jak rozsáhlé zásoby plynu a energie se podaří vytvořit na příští zimu a jaký bude rozsah případných přerušení, k nimž by mohlo dojít v roce 2023.”
Průzkum mezi zhruba 2 500 společnostmi ukázal, že přibližně třetina firem očekává stagnaci výroby a zbývající čtvrtina předpovídá růst obchodu. Německá ekonomika, největší v Evropě, se podle prognózy Mezinárodního měnového fondu v příštím roce sníží o 0,3 %, což je nejvíce ze zemí G7, zasažena náhlým zastavením dodávek plynu z Ruska, svého bývalého hlavního dodavatele.
Nejvíce pesimistické jsou vyhlídky v německém stavebnictví, kde pokles očekává více než polovina oslovených firem. Pouze šestina očekává zvýšení produkce. Jen o málo optimističtější je potenciální situace v průmyslu, kde 39 % dotázaných společností předpovídá pokles.
IW před měsícem prognózoval vývoj německé ekonomiky pro letošní rok takto: V roce 2023 jako celku bude německá ekonomika pravděpodobně ušetřena hospodářského propadu srovnatelného s krachy finanční krize v letech 2008/2009 a pandemií Covid19. Přesto nákladové šoky a míra inflace těsně pod 7 % jednoznačně vyvíjejí tlak na soukromou spotřebu. Investice celkově klesají, přičemž proti prudkému poklesu stavebních investic stojí jen mírný nárůst investic do strojů a zařízení.
Bilance zahraničního obchodu zůstane pozitivní, ale bude trpět ochlazením světové ekonomiky. Pouze pokud se tedy naplní oživení očekávané ve druhé polovině roku 2023, zůstane meziroční pokles průměrného reálného hrubého domácího produktu pro rok 2023 pod 75 %.
Jak výrazně bude ekonomika příští zimu brzděna, závisí na tom, jak úspěšně se podaří předem vybudovat a zajistit dodávky plynu a energií, a bude tedy jasné až v průběhu roku 2023. Důsledky energetické krize se projevují na německém trhu práce a růst zaměstnanosti se v roce 2023 citelně zpomalí, i když nárůst nezaměstnanosti bude minimální. Navzdory vysokým vládním transferům zůstane veřejný dluh v roce 2023 těsně pod 70 % HDP.
