Technologie na zpracování plastového odpadu, ekologické vzdělávání budoucích farmářů nebo monitoring městské zeleně pomocí satelitních dat. Letošní finalisté soutěže E.ON Energy Globe ukazují, jak široce dnes firmy, školy i samosprávy přistupují k tématu udržitelnosti. Redakce Světa průmyslu se zúčastnila tiskové konference, na které organizátoři představili pět projektů postupujících do finále.
Od technologie na zpracování plastového odpadu přes ekologické vzdělávání až po využití družicových dat při správě městské zeleně. Letošní finalisté soutěže E.ON Energy Globe ukazují, že téma udržitelnosti už dávno není omezené jen na energetiku nebo ekologické projekty v úzkém slova smyslu. Do popředí se stále více dostávají praktická řešení s přímým dopadem na průmysl, zemědělství, fungování obcí i vzdělávání.
Na tiskové konferenci v Praze představili organizátoři pět finalistů 18. ročníku soutěže, do které se letos přihlásilo celkem 289 projektů. Podle pořadatelů jde o dosud nejvyšší počet přihlášených iniciativ.
„Udržitelnost už není trend, ale oblast s rostoucím zájmem a aktivní komunitou lidí,“ uvedla během zahájení generální ředitelka společnosti E.ON v České republice Claudia Viohl. Připomněla zároveň, že soutěž funguje v Česku už osmnáct let a za tu dobu se do ní přihlásily tisíce projektů.
Samotná tisková konference ale nepůsobila jako klasická prezentace „zelených“ vizí. Většina finalistů mluvila především o praktických zkušenostech, technických problémech, financování nebo komplikované legislativě. Právě to dodalo debatě realističtější tón.
Finálové projekty letošního ročníku
- ENRESS – inovativní recyklace plastových odpadů a pneumatik
- Farmářská škola
- Ratiboř udržitelná
- Školní klimatické zahrady
- UpGreen: Analýza stromů založená na satelitních datech
Technologie, která chce vrátit plasty zpět do oběhu
Jedním z nejdiskutovanějších projektů letošního finále je ENRESS – inovativní recyklace plastových odpadů a pneumatik. Firma představila technologii TDU2000®, která pomocí pyrolyzního procesu bez přístupu kyslíku přeměňuje plastový odpad a pneumatiky zpět na využitelné suroviny a energii.
Technologie dokáže zpracovat až 8 000 tun odpadu ročně a vytváří tři výstupy – kapalný recyklát pro petrochemický průmysl, procesní plyn využívaný pro výrobu energie a uhlíkový zbytek. Podle společnosti jde o plně funkční průmyslové řešení, které je certifikované v rámci CE i schválené procesem EIA.
CEO společnosti Miroslav Balák během debaty popsal technologii jako pokus o skutečně cirkulární model nakládání s plasty. Podle něj zařízení zpracovává především takový odpad, který dnes často končí ve spalovnách nebo na skládkách.
„Bereme ten zbytek odpadu, který se dnes spaluje nebo zahrabává pod zem, a díky patentovanému procesu ho rozložíme primárně na olej,“ uvedl Balák.
Firma během prezentace zdůraznila také energetickou stránku technologie. Významná část plynu vznikajícího při procesu se vrací zpět do výroby a slouží jako zdroj energie pro samotný provoz zařízení.
Technologický detail
„Z odpadního plynu si sami vyrábíme elektřinu pro chod celého zařízení. Externí energii potřebujeme hlavně při spuštění technologie,“ vysvětlil Balák.
Podle firmy technologie snižuje uhlíkovou stopu až o 40 % oproti běžným způsobům zpracování odpadu. Vývoj technologie probíhal více než 12 let ve spolupráci s českými univerzitami a průmyslovými partnery. Funkční jednotka je v provozu více než dva roky.
Realita průmyslových inovací:
„Jednu studii dopadu na životní prostředí jsme dělali sedm let, druhou čtyři roky,“ uvedl Balák během diskuse.
Firma zároveň jedná o možném rozšíření technologie do zahraničí, mimo jiné do afrických zemí. Podle Baláka tam může technologie pomoci nejen se zpracováním odpadu, ale i s výrobou elektřiny v regionech s nedostatečnou energetickou infrastrukturou.
Farmářská škola sází na praxi místo učeben
Výrazně odlišný charakter měl projekt Farmářská škola, první a jediná akreditovaná vyšší odborná škola v České republice zaměřená výhradně na ekologické zemědělství.
Škola funguje na principu intenzivní praktické výuky. Studenti tráví většinu času přímo na více než 60 partnerských biofarmách po celé republice a během studia procházejí různými provozy i typy hospodaření.
„Sedmdesát procent studia probíhá v praxi na partnerských farmách,“ vysvětlil ředitel školy Jan Valeška.
Studenti se učí nejen ekologické zemědělství, ale také práci s krajinou, zadržování vody nebo regenerativní přístupy v zemědělství. Škola zároveň rozvíjí koncept takzvaných inkubačních farem, kde si absolventi mohou testovat vlastní podnikatelské plány a připravovat se na samostatné hospodaření.
Projekt spolupracuje i se zahraničními institucemi ve Švýcarsku nebo Německu a snaží se přenášet moderní přístupy ekologického zemědělství do českého prostředí.
Ratiboř ukazuje, jak může fungovat „soběstačná obec“
Mezi finalisty se dostal také projekt Ratiboř udržitelná, který prezentuje dlouhodobý přístup malé obce k energetice, hospodaření s vodou nebo odpadům.
Obec Ratiboř dnes realizuje řadu projektů od fotovoltaiky přes zadržování dešťové vody až po obnovu okolních lesů a výsadbu původních ovocných druhů.
Okapové systémy na obecních budovách podle vedení obce dokážou jednorázově zadržet až 120 m³ vody, která se následně využívá na závlahu zeleně nebo sportovišť. Fotovoltaické panely na obecních budovách pak ročně vyrobí přibližně 130 MWh elektřiny.
„Snažíme se být v mnoha věcech soběstační a dělat věci tak, aby nás co nejméně ovlivňovaly vnější vlivy,“ uvedl starosta Martin Žabčík.
Součástí projektu je také komunitní centrum fungující v pasivním standardu s rekuperací, využívání zbytkového tepla z kuchyně pro vytápění objektu nebo motivační systém třídění odpadu pro domácnosti.
Klimatická výuka přímo na školních zahradách
Environmentální vzdělávání reprezentuje projekt Školní klimatické zahrady, za kterým stojí organizace Lipka. Projekt se zaměřuje na praktickou práci žáků se školním prostředím a na konkrétní opatření související s klimatickou změnou.
Děti se v rámci programu podílejí například na výsadbě stromů, budování květnatých luk, kompostů, vyvýšených záhonů nebo opatřeních zaměřených na zadržování vody v krajině.
Součástí projektu je sada metodických karet, která pomáhá školám zavádět adaptační opatření i bez předchozích zkušeností s environmentální výukou.
Dopad projektu
Programem během dvou let prošlo 701 žáků ze 30 škol v 8 krajích České republiky.
Vedoucí projektu Pavlína Žilková během debaty uvedla, že cílem není jen teoretická výuka environmentálních témat, ale především schopnost dětí samostatně hledat řešení konkrétních problémů.
Satelitní data pomáhají městům sledovat stav stromů
Technologicky orientovaným finalistou letošního ročníku je projekt UpGreen: Analýza stromů založená na satelitních datech, který využívá satelitní data k analýze zdravotního stavu stromů ve městech. Projekt vzniká ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou ESA.
Metoda byla nejprve ověřena v Kodani a Lisabonu na více než 587 000 stromech a následně aplikována například v Kuřimi.
V Kuřimi systém analyzoval celkem 16 916 stromů. Data ukázala, že 46 % z nich vykazuje podprůměrnou produktivitu a 43 % je vystaveno zvýšenému stresu.
Ekonomický přínos:
Běžná pasportizace stromů stojí podle autorů přibližně 400 Kč na strom. Analýza pomocí systému UpGreen vyšla v Kuřimi zhruba na 10 Kč za strom.
Technologie dokáže identifikovat problémy stromů ještě předtím, než jsou viditelné pouhým okem. Města tak mohou efektivněji plánovat péči o zeleň nebo včas reagovat na stres způsobený suchem či vysokými teplotami.
O vítězi rozhodne veřejnost
Letošní ročník E.ON Energy Globe ukázal především šíři projektů, které se dnes pod pojmem udržitelnost objevují. Vedle technologických inovací se do popředí dostávají také témata vzdělávání, adaptace krajiny na klimatické změny nebo dlouhodobé fungování menších obcí.
O vítězi nyní rozhodne veřejnost prostřednictvím online hlasování. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne v září během E.ON Ekofestivalu v Českých Budějovicích.
Hlasování veřejnosti je spuštěno
O vítězi letošního ročníku soutěže E.ON Energy Globe nyní rozhoduje veřejnost prostřednictvím online hlasování. Podpořit jednotlivé finalisty je možné až do vyhlášení výsledků během zářijového E.ON Ekofestivalu v Českých Budějovicích.
