OBNOVITELNÉ ZDROJE | ENERGETIKA
Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů v zemích Visegrádské čtyřky se během roku 2025 zvýšil o více než 6 gigawattů. Meziročně jde o růst téměř o 12 procent a od roku 2016 se výkon OZE v regionu více než ztrojnásobil. Česká republika se na růstu podílela především díky fotovoltaice, zatímco rozvoj větrné energetiky a bioenergetiky zůstává pomalejší.
Země V4 měly na konci roku 2025 v provozu přibližně 57,3 GW obnovitelných zdrojů. Největší část připadala na Polsko s 38,2 GW, následovalo Maďarsko s 9,2 GW, Česko s 6,9 GW a Slovensko se 3 GW. Od roku 2016 se společný instalovaný výkon zvýšil z 15,5 GW na více než trojnásobek.
Česká republika během roku 2025 přidala necelých 700 MW nových obnovitelných zdrojů, což odpovídá růstu přibližně o 10 procent. Polsko zvýšilo výkon o 4,2 GW, Maďarsko o 1 GW a Slovensko asi o 300 MW. Tempo českého rozvoje tak zůstává pomalejší než v okolních zemích.
Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v zemích V4 vzrostl během deseti let z 13,6 na 27,3 procenta. Nejrychlejší posun zaznamenalo Maďarsko (10,6 na 35,3 procenta) a Polsko (13,8 na 31,5 procenta). Česko se posunulo z 11,4 na 16,8 procenta.
„Zatímco Polsko a Maďarsko během jedné dekády svůj elektroenergetický mix výrazně proměnily, Česko zůstává v rozvoji obnovitelné energie jednou z nejpomalejších zemí regionu. Potřebujeme proto odblokovat větrnou energetiku a lépe využít bioenergii, akumulaci a flexibilní zdroje,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Fotovoltaika drží český růst
Více než 91 procent nového výkonu OZE ve V4 v roce 2025 tvořily solární elektrárny. Polsko přidalo přibližně 3,7 GW fotovoltaiky, Maďarsko více než 1 GW, Česko necelých 700 MW a Slovensko kolem 300 MW. Celkový výkon fotovoltaických elektráren v Česku podle IRENA dosáhl přibližně 4,54 GW.
„Fotovoltaika v posledních letech výrazně pomohla české bilanci obnovitelných zdrojů. Další rozvoj ale bude záviset na rychlejším připojování zdrojů, rozvoji sítí, akumulace a flexibility energetické soustavy,“ dodává Martin Sedlák.
Větrná energetika naopak v Česku prakticky stagnuje. Instalovaný výkon vzrostl v roce 2025 pouze o jednotky megawattů, zatímco Polsko přidalo přibližně 450 MW a jeho celkový větrný výkon překročil 10,6 GW.
Také bioenergetika zůstala v Česku bez výraznější změny. Instalovaný výkon dosahuje podle IRENA přibližně 853 MW, z toho zdroje využívající plynná biopaliva, zejména bioplyn, představují asi 371 MW.
„Bioplynové stanice mají vedle výroby energie také významnou stabilizační roli pro elektrizační soustavu. Další potenciál představuje rozvoj biometanu, který může být domácí alternativou k dováženému zemnímu plynu,“ říká Adam Moravec, ředitel CZ Biom.
Hlavní výzva pro Česko
Data podle Svazu moderní energetiky a CZ Biom ukazují, že obnovitelné zdroje se stávají běžnou součástí energetiky okolních zemí. Pro Česko bude zásadní nejen pokračovat v rozvoji fotovoltaiky, ale také rychleji využít potenciál větru, bioenergie, akumulace a modernizace sítí.
Zdroj: redakce + zaslaná tisková zpráva společnosti Obnovitelně.PRO
Data a podklady:
• IRENA: Renewable Energy Statistics 2026 (data pro ČR byla aktualizována dle znalosti místního trhu)
• Eurostat: 46 % elektřiny v EU pocházelo v prvním čtvrtletí roku 2026 z obnovitelných zdrojů (data Eurostatu)
