Každé zaměstnání s sebou nese svá rizika a dnes i povinnost jim předcházet. K tomu nám slouží obor se zkratkou BOZP, tedy bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Pravidla, která k němu patří, možná nedodržujeme vždycky ochotně, v historii však máme řadu příkladů, co může zanedbání bezpečnosti způsobit.
Únik smrtícího plynu v indickém Bhópálu s 25 000 obětí a stovkami tisíc zdravotních následků. Zhroucení továrny v Rana Plaza v Bangladéši, která ve svých troskách pohřbila přes tisícovku švadlen. Výbuchy chemiček v Ludwigshafenu, Toulouse nebo čínském Che-nanu. A samozřejmě vůbec nejznámější katastrofa naší doby v Černobylu. Ty všechny mají jedno společné – bezpečnostní předpisy a postupy, které buď chyběly, nebo došlo k jejich porušení.
Bohatou historii pracovních havárií máme i u nás. Po výbuchu muniční továrny v Boleticích, který si vyžádal přes 200 obětí, následovaly například strojírny ve Vlašimi, chemičky v Záluží a Litvínově, sklad střelného prachu v Pardubicích-Semtíně, brněnská teplárna nebo provoz výroby náplastí v Ústí nad Labem, které dnes najdeme jen v archivech bezpečnostních složek, i aktuální případy, jako výbuch v rafinerii v Kralupech z roku 2018.
BOZP chrání
Podobným neštěstím, ale i celé řadě menších havárií nebo zranění se většinou daří předcházet díky systému opatření BOZP.
Tento mezivědní obor má za úkol zabránit vzniku rizik, zranění a v nejhorším případě ztrát na životech v práci. K tomu slouží různá opatření od vyloženě technických po administrativní a organizační.
Patří sem například risk management – vyhledávání a hodnocení rizik na různých pracovních pozicích, které se podle toho také rozdělují do kategorií. S tím úzce souvisí příprava a kontrola různých požadavků na zabezpečení pracovního prostředí a bezpečné pracovní postupy nebo bezpečnostní značení a signály.
Další součástí BOZP je ochrana zdraví, tedy například zajištění ochranných pomůcek, hygieny práce a zdravotních prohlídek a také řešení pracovních úrazů a nemocí z povolání. A pozor, patří sem i prevence a kontrola pití alkoholu nebo používání jiných návykových látek v práci.
Firma musí mít mj. vypracovaný plán BOZP a všem zaměstnancům podle zákona zajistit v přepsané době školení o BOZP, vést aktuální dokumentaci nebo provádět prověrky. Pokud má více než 25 zaměstnanců, musí k tomu mít zaměstnavatel odbornou způsobilost, nad 500 zaměstnanců už se vyžaduje nejméně jedna vyčleněná způsobilá osoba. Firmy proto často využívají služby různých externích organizací.
Pro koho platí?
BOZP si většinou spojujeme s velkými pracovními celky, jako jsou už zmíněné továrny, ve skutečnosti se ale týká třeba i OSVČ (ať už někoho zaměstnávají, jako např. praktický lékař se sestrou, nebo pracují jen sami, jako např. tlumočník nebo účetní) a jejich spolupracujících členů rodiny a dokonce i fyzických osob, které s prací zaměstnanců jen přicházejí do styku (např. zadavatel stavby).
Neplatí také jenom na pracovišti, ale i na služebních cestách, a v případě práce na home office také doma.
Zvláštní pravidla má například pro těhotné ženy, zaměstnance do 18 let nebo při náročné práci, ke které patří i práce v noci.
Zákony a odpovědnost
Předpisy BOZP musí dodržovat zaměstnavatel i zaměstnanci, odpovědnost za jeho zajištění ale nese zaměstnavatel s vedoucími pracovníky a její porušení může mít právní následky.
O kontroly se stará Státní úřad inspekce práce pod Ministerstvem práce a sociálních věcí, který může při zjištění nedostatků ukládat pokuty. V roce 2021 například rozdal během 14 443 kontrol pokuty za více než 378 milionů korun.
BOZP dnes v České republice upravuje více než 100 zákonů a vyhlášek (a ještě násobně více různých norem). Tím nejdůležitějším je zákon č. 262/2006 Sb., tedy Zákoník práce, spolu se zákonem č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek BOZP.
Jak je to s úrazy
Specifickou kapitolou bezpečnosti a ochrany zdraví jsou pracovní úrazy. K těm nejčastějším u nás patří dopravní nehody a pády – z výšky, při chůzi po špatně udržovaném nebo kluzkém povrchu, a dokonce i na náledí, dále pohmoždění a namožení při zvedání těžkých břemen. K těžším úrazům dochází při obsluze strojů, zásahu elektrickým proudem, padajícími předměty nebo odletujícími štěpinami materiálu.
Trochu kuriózně najdeme ve výčtu nejčastějších zranění také říznutí o papír – ale i to je pracovní úraz a zaměstnavatel jej musí ošetřit a zapsat.
Právě pro případ ošetření úrazů musí být na každém pracovišti lékárnička (pokud chybí, může následovat pokuta až 2 000 000) a zaměstnanci musí absolvovat školení první pomoci. Často se využívá tzv. traumatologický plán, který popisuje, jak při různých úrazech postupovat.
Nárok na odškodnění
Pracovním úrazem je každé poškození zdraví, které bylo zaměstnanci způsobeno nezávisle na jeho vůli vnějšími vlivy při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s nimi. Někdy tak vznikají dohady třeba ohledně pracovních cest a teambuildingů (tady je zranění pracovním úrazem jen tehdy, pokud se přihodí během oficiální aktivity) nebo oběda (jen pokud obědváte v jídelně zaměstnavatele).
Z hlediska zaměstnance je toto rozdělení důležité hlavně kvůli nároku na odškodnění, pro zaměstnavatele vzniká při pracovním úrazu celá řada povinností. Kromě zajištění první pomoci a evidence úrazů musí například vyšetřit, jak ke zranění došlo, ohlásit je oblastnímu inspektorátu práce či zdravotní pojišťovně zaměstnance. Při podezření na trestný čin musí zapojit i policii.
Za pracovní úrazy a nemoci z povolání může zaměstnanec požadovat odškodnění, například náhradu za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti, úhradu nákladů za léčení a náhradu věcných škod. Takzvané bolestné (náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění) může chtít i u zranění, která mu pracovní neschopnost nezpůsobila. Výši této jednorázové dávky určuje podle Občanského zákoníku tabulka bodových hodnot jednotlivých úrazů, přičemž hodnota jednoho bodu se odvíjí od výše mzdy.
Pro tyto případy musí být zaměstnavatel ze zákona pojištěn. Odpovědnosti (a tedy povinnosti nahradit škodu) se ale může úplně nebo částečně zprostit, pokud se prokáže, že si zaměstnanec přivodil úraz porušením předpisů a pokynů BOZP nebo třeba pod vlivem alkoholu a drog. Zde je důležité pečlivé vyšetření okolností úrazu a kontroluje se také stav agendy BOZP a dodržování předpisů.
Legislativu ohledně úrazů upravuje kromě Zákoníku práce také Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu a Občanský zákoník.
Kuriózní situace
Jak už jsme si zmínili, určení, zda jde o pracovní úraz – a tedy i nároku na odškodnění – někdy vyvolává neshody.
Snad nejpodivnější takový případ se stal v Austrálii, kdy si zaměstnankyně na služební cestě rozbila hlavu o lampičku při sexu v motelu. Protože jí však zaměstnavatel sex nezakázal, australský federální soud jí odškodnění uznal.
Naopak italská úřednice, která si zlomila ruku při pauze na kávu, si vyslechla verdikt, že káva není základní životní potřeba a odškodnění nedostala.
U nás se víc než deset let táhl soud o zranění kolene montéra, který uklouzl cestou na záchod. Tu by sice soud uznal jako součást pracovního úkolu, problémem bylo, že si vybral záchod mimo areál stavby.
